Vedení NP chce profesionální ochranu přírody na evropské úrovni a kvalitnější péči o místní obyvatele i hosty
Ochrana přírody ruku v ruce s rozvojem území a zajištění potřeb místních obyvatel a hostů. K tomu chce přispět Národní park Šumava v rámci integrovaného plánu rozvoje. Vlastní projekty chystá v hodnotě miliardy korun.
Další, provázané projekty obcí mohou pohltit až 3,5 miliardy korun. Peníze by měly na Šumavu plynout z evropských fondů už do roku 2013.
Masterplán čili krajinný integrovaný plán rozvoje je postaven na regionálně významných projektech, které mají řešit problémové oblasti regionu Národního parku Šumava počínaje bezpečností, odpadovým hospodářstvím a dopravou, přes vodu, péči o louky, využití obnovitelných zdrojů energie až po zlepšování a obnovu návštěvnické infrastruktury. Podstatou je sladění ochrany přírody s péčí o obyvatele a návštěvníky.
„Jde o pilotní projekt, který by měl ověřit přínosy integrovaného přístupu pro další velkoplošná chráněná území v rámci republiky,” uvedla Jana Slonková ze Správy NP Šumava. „Cílem integrovaných plánů je, aby projekty realizované na určitém území byly vzájemně provázané, aby si navzájem nekonkurovaly,” vysvětlila a dodala, že ve spolupráci s mikroregiony Šumava západ a Horní Vltava-Boubínsko stanovili jedenáct problémových oblastí, které tento region potřebuje do budoucna vyřešit.
Například 30 procent území NP není pokryto telefonním signálem. Neexistuje ani ucelený systém odpadového hospodářství, přitom roční nárůst hostů v regionu národního parku, kde trvale žije zhruba 1000 obyvatel, je dva milióny lidí.
K nejpalčivějším problémům patří znečištění šumavských vod, zhruba polovina kapacity není odkanalizována.
Snahou je předejít zatěžování povrchových vod. „Tady je cíl kvality životního prostředí stejný pro všechny, obce i park, protože kapacita ubytovacích zařízení a vytíženost Šumavy je velká, letos dokonce rekordní. Na to je třeba reagovat,” přiblížil ředitel Správy NP Šumava František Krejčí.
Podobně problematická je energie, jejíž významný objem se dováží z vnějšího prostředí.
„Musíme se naučit čerpat z místních zdrojů. Ušetří se peníze a přibudou tím nová pracovní místa,” upřesnil s tím, že vedle dřeva je možné zpracovávat seno či zemědělské plodiny.
Podle Krejčího chce park přispět k docílení rovnoměrného, proporcionálního rozvoje území s ohledem na potřeby místních obyvatel a hostů, a nejen směrem k ochraně přírody.
„Aby na jedné straně byla profesionálně prováděna a zajišťována ochrana přírody na evropské, možná světové úrovni, a na druhé straně aby péče o místní obyvatele byla daleko kvalitnější,” upřesnil.
Ve vlastních projektech, jejichž část už je v běhu, se park pohybuje v oblasti zlepšování péče o návštěvníky.
Patří k nim cyklostezky či vznik menších parkovacích ploch.
