Ministerstvo životního prostředí (MŽP) očekává, že švédské předsednictví v Radě Evropské unie se bude nadále věnovat ekologickým tématům, mimo jiné i návrhu nové legislativy na ochranu půdy. Z pozice předchozího předsedajícího státu chce Česká republika Švédsko aktivně podporovat, uvedl dnes na setkání s novináři pověřenec vlády pro mezinárodní vyjednávání v biodiverzitě Ladislav Miko.
S ministrem životního prostředí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho dalším náměstkem Janem Dusíkem shrnuli na setkání také počiny českého předsednictví v ekologii. Vzhledem k uplynulým letům covidové pandemie, kdy se konference odkládaly, uspořádali Češi podle Mika nezvykle vysoký počet akcí s tematikou životního prostředí.
Legislativu na ochranu půdy uvolní Evropská komise k projednání na úrovních ministrů jednotlivých států EU v dubnu a Švédsko se podle Mika bude tomuto tématu věnovat. Zdůraznil, že ČR bude v takzvaném triu předsedajících států se Švédskem spolupracovat. Do tria patří předchozí, současná a budoucí předsedající země, momentálně tedy vedle ČR a Švédska také Španělsko.
Právě až při španělském předsednictví v druhé polovině roku by se podle Mika měla EU usnést na návrhu obnovy ekosystémů. Švédsko by sice mělo prohloubit debatu, pravděpodobně ale nestihne usnesení přijmout, řekl. Bude se podle Dusíka zabývat mimo jiné i problematikou chemických látek nebo znečištění plasty. V tomto půlroce se totiž uskuteční mezinárodní vyjednávání například o nové plastové dohodě či o regulaci chemických látek.
Za úspěchy českého předsednictví považuje MŽP především schválení balíčku „Fit for 55“ o ochraně klimatu a energetické bezpečnosti, podle kterého by státy do roku 2055 měly snížit spotřebu uhlíku. V balíčku se EU usnesla třeba na zpřísnění trhu s emisními povolenkami nebo na ukončení používání fosilních paliv do roku 2035. "Díky balíčku Fit for 55 získá Česká republika historicky nejvíce peněz na zelenou modernizaci, celkem více než 1,2 bilionu korun do roku 2030," řekl Jurečka.
Ministr vyzdvihl také třeba dohodu na ochraně lesů i mimo EU, díky které se lidé v EU nebudou svou spotřebou třeba kakaa nebo hovězího masa podílet na úbytku lesů mimo unii. Podle MŽP také na konferenci o mezinárodní ochraně ohrožených druhů české předsednictví zablokovalo obnovení obchodu se slonovinou či rohy nosorožců.
V minulých šesti měsících se EU shodla mimo jiné i na nařízení o bateriích, na základě něhož se zvýší udržitelnost a bezpečnost baterií. To podle MŽP významně přispěje k energetické nezávislosti EU.
České předsednictví také přineslo do debaty EU téma světelného znečištění, ke kterému v EU momentálně nejsou legislativní pravidla.
Čeští vyjednavači vedli při předsednictví vystupování EU na konferenci OSN v Montrealu, kde bylo přijato usnesení o ochraně biodiverzity. Cílem úmluvy je do roku 2030 zajistit ochranu přinejmenším 30 procent světových moří i pevniny. Podle Mika je úspěchem usnesení především to, že snahy jednotlivých států budou monitorovány, což by je mělo motivovat cíl plnit.
Podle některých ekologických organizací sice české předsednictví přineslo pozitivní změny, zároveň ale mohlo být ve svých cílem ambicióznější. Například Hnutí DUHA a Greenpeace negativně hodnotí směrnici o obnovitelných zdrojích a o energetické účinnosti, která zatím zůstala neschválena.
ČTK
