Představte si, že si Vás jednoho dne zavolá majitel například lesnické firmy a řekne: „Františku, jste velice schopný člověk, náš nejlepší dřevorubec, takový, jakého si naše firma vždycky přála. V únoru se bude konat ve Vancouveru mezinárodní soutěž v kácení stromů a naše firma se rozhodla, že právě Vy společně s Vaší těžařskou partou nás na této vrcholné akci budete zastupovat.” Majitel firmy si od tohoto kroku hodně slibuje, Franta je výborný, pokud vyhraje, uvidí to hodně lidí a o zakázky nebude nouze. František se večer pochlubí své manželce, jak si ho a jeho pracovní skupinu pan šéf považuje, jaké se jim dostalo pocty, že právě oni budou reprezentovat firmu za velkou louží. „A jak tam, Františku, pojedete, kde budete jíst a spát, kde budete trénovat a kolik vám dal s sebou majitel peněz?” František se druhý den ráno jde zeptat majitele, jak to vlastně tedy s tou reprezentací myslel?„Letenky si snad dokážete sehnat sami, jídlo a nocleh si zaplatíte ze svého, trénovat jezděte do vedlejšího lesa a peníze s sebou. No, dostáváte měsíčně výplatu nebo snad ne?” František kouká a nechápe: tak takhle si náš pan šéf tu reprezentaci své firmy představuje.
Františka však mezinárodní soutěž láká, je dobrý, vlastně v naší zemi nejlepší, šetří, trénuje v nedalekém lese, kde za každý poražený a rozřezaný strom majiteli zaplatí, vezme si zaslouženou dovolenou a na soutěž, s přispěním rodiny a přátel, přece jen odjede. Za čtrnáct dní přijde ze zámoří majiteli firmy zpráva: Vyhrál jsem, jsem nejlepší na světě, dostal jsem nabídku práce u místní firmy, dávám výpověď. Majitel si odplivne, nevděčník jeden.
Anebo si představte nemocnici, ve které si jednoho dne její ředitel zavolá primáře transplantačního oddělení a sdělí mu: „Pane kolego, ve Vancouveru je v únoru mezinárodní sympozium. Bude se tam debatovat o transplantacích. Vy, jako náš přední chirurg, nás na tomto plénu budete reprezentovat.” Další děj je velice podobný jako v předešlém případě. Reprezentace, ale za své, příprava v cizím prostředí, vlastně nechtěná „emigrace” a obrovský údiv vedoucích představitelů nad nepředstavitelnou drzostí jejich reprezentantů.
V termínu od 12. do 28.února se ve Vancouveru konají zimní olympijské hry. Naše největší želízko v ohni, Martina Sáblíková, zde bude „reprezentovat” naši vlast na rychlobruslařských tratích. Že se Vám výše uvedené přirovnání zdá v souvislosti s jejím jménem tak trochu podobné? Ne, nezdá. Představa našich čelních sportovních a vládních představitelů je naprosto stejná jako u výše uvedeného majitele dřevařské firmy či ředitele nemocnice.
Ale věřte, že Martina tyto rádoby čelní představitele reprezentovat určitě nebude. Bude reprezentovat vás, občany České republiky. Bude reprezentovat vás, kteří jí k dosažení vrcholných výkonů pomáháte a kteří jí fandíte.
