POSTŘEH

Mýty o tom, jak je pro stát výhodné, když budou Lesy ČR obchodovat se dřevem ve své vlastní režii, nevycházejí z reálných ekonomických podkladů. To je bohužel dáno tím, že dopátrat se ekonomiky hospodaření této firmy je skutečná detektivka. Nelze například vycházet z takzvaných otevřených zdrojů, tedy třeba z výročních zpráv. Položky v nich se každoročně mění, respektive se jinak nazývají, mnohá z čísel v sobě zahrnují řadu dalších „neviditelných” údajů. Člověk, který není obeznámen se strukturou hospodaření, se v takových datech ztratí.

Pak je ovšem velmi snadné konstatovat prakticky cokoli, mimo jiné, že se zisky firmy a potažmo státu razantně zvýší ovládnutím co nejvyššího prodeje objemu dřeva. Jenže je to úplně obráceně. Z rozboru nákladů a výdajů Lesů ČR o několik pater níže pod základními údaji z výročních zpráv totiž vyplývá, že prodej dřeva v režii samotného podniku by zvýšil náklady až o téměř jednu miliardu korun ročně. Jde přitom o rozbory, které porovnávají ekonomiku prodeje dřeva v minulosti, zdaleka nejen poslední dva roky, kdy si polovinu dřeva státní podnik skutečně prodává sám.

Z příslušných dat přitom jednoznačně vyplývá, že při prodeji dřeva samotnými Lesy ČR se výrazně navyšují například osobní náklady. Dále je zřejmé, že zisk z prodeje dřeva při odpočtu všech k tomu nutných nákladů je mnohem nižší, než pokud budou s vytěženým dřevem za stanovených podmínek obchodovat přímo těžařské firmy. Hovoří-li o sobě současná vláda jako o společenství rozpočtové odpovědnosti a samotný ministr zemědělství pracoval na ministerstvu financí, měly by být tyto skutečně objektivní údaje brány v potaz.

A co si počít se stále připomínanou diskriminací malých těžařských a zpracovatelských firem, které především tlačí na to, aby si Lesy ČR obchodovaly se dřevem samy? Řešení je celá řada – například vyloučit z „velkých tendrů” území obecně nazývaná „roztroušené lesy” a na tyto rozsahem menší lokality pustit jen menší firmy. Jen pro představu – taková území tvoří z plochy obhospodařované státními Lesy ČR asi 20 procent, tedy v zásadě tolik, kolik vytěženého dřeva se má v rámci dostupnosti pro malé podniky prodávat na burzách. Menší firmy by se tak dostaly ke dřevu zcela bez problémů, bez zásahu státu a efektivita jeho zpracování by byla zcela na nich. A stát by do takového procesu nemusel vůbec zasahovat, jako je tomu všude tam, kde se státní dřevo těží a zpracovává.

***

Dopátrat se podrobností o hospodaření Lesů ČR je jako detektivka. Položky ve výroční zprávě se každoročně mění, mnohá z čísel v sobě zahrnují řadu dalších neviditelných údajů.