Tuzemské teplárny se v příštím roce pokusí prosadit podporu pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, jakou stát poskytuje výrobcům elektřiny. Teplárny budou muset kvůli evropskému ekologickému balíčku investovat miliardy do nových technologií. Chtějí postupně nahrazovat hnědé uhlí obnovitelnými palivy. Bez širší podpory se jim to však nepodaří.
„Podle našich propočtů je možné bez velkých cenových skoků nahradit energii z uhlí maximálně z 50 procent,” upozorňuje mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Teplárny mohou nahradit zhruba dvacet procent současných uhelných kapacit úsporami. Zbývajících třicet procent připadá na biomasu a zemní plyn. Využití zemního plynu i biomasy pro teplárenství však má své limity a navíc by způsobilo skokové zdražení tepla.
„Nyní stojí gigajoule tepla z uhelné teplárny zhruba 400 korun. Pokud bychom chtěli všechny teplárny převést na zemní plyn, dostali bychom se na průměrných 1200 korun za gigajoule a u biomasy na 1500 korun za gigajoule,” tvrdí Kaufmann. Oproti současnosti by se tedy cena tepla zvýšila na troj- až čtyřnásobek.
Plynofikace 30 největších tepláren by podle Teplárenského sdružení navíc znamenala zvýšení odběru zemního plynu o pět miliard metrů krychlových, což představuje téměř dvě třetiny současného odběru České republiky. Některé teplárny by navíc za novou plynovou přípojku musely zaplatit i více než miliardu korun.
Přechod všech uhelných tepláren na biomasu by zase znamenal spotřebu více než desetinásobku současné tuzemské produkce dřevěné štěpky či pelet. Nyní Česko produkuje kolem 1,6 milionu tun dřevěné biomasy, z čehož teplárny spálí 600 tisíc tun. Pokud by měly přejít na dřevo, spotřebovaly by okolo 18 milionů tun biomasy, což by znamenalo i obrovskou dopravní zátěž. Co do objemu je na každý spálený vagon uhlí potřeba deset vagonů biomasy.
Přesto se teplárny snaží ekologičtější způsoby výroby tepla zavádět. Například Plzeňská teplárna připravuje nový kotel na biomasu, který pokryje asi dvacet procent současné potřeby tepla. Využívá přitom dřevo z okolních lesů a těží ze skutečnosti, že v okolí Plzně zatím velký odběratel biomasy není. Ve Vítkovicích nebo na Kladně zase s úspěchem používají solární panely k ohřevu vody. Problém je ovšem vyšší cena technologie.