VÁCLAV JANOUŠ
Ladislav Půlpán sestavuje každoročně plány Lesů ČR na boj s kůrovcem. Po orkánu Kyrill v roce 2007 vsadil na to, že v lesích zahustil počty lapáků, lapačů a otrávených trojnožek. Nyní se dostavil výsledek: kůrovcová kalamita ve státních lesích v kraji letos nebude, brouci napadnou o polovinu méně stromů. „Je třeba bojovat předtím, než kalamita přijde. Ta, když se rozjede, tak je jako požár. Jeden rok koukáte na zelený kopec a za dva roky uschlý,” říká Půlpán.
* Kdybyste měl srovnat kůrovcovou těžbu u vás v lesích a v šumavském parku, jak by čísla vypadala?
Šumavský park má rozlohu zhruba 2,5 procenta lesů v zemi. My spravujeme 50 procent lesů v Česku a kůrovcové těžby jsmeměli 650 tisíc v celé zemi. A v šumavském parku to letos bude obdobné číslo.
* Jak zní recept na zastavení napadání stromů kůrovcem?
Předně je třeba být na kalamitu připraven a mít vypočteno, kolik ochranných zařízení je potřeba do lesů dát, což se dá odborně spočítat. Většinu brouků se pak podaří odchytnout dříve, než napadnou stromy. Už před orkánem Kyrill u nás platil postup, jak s kůrovcem bojovat. Když přijde pak takový polom, je potřeba počet obranných zařízení zvýšit.
* Dosud bylo deštivé počasí, nyní panují vedra. Ovlivňuje počasí vývoj kůrovce?
Teplé počasí spouští rojení kůrovce. My jsme ale očekávali, že nastane v těchto dnech, a jsme na něj připraveni. Naopak, kdyby nastalo později, tak samozřejmě účinnost lapačů a lapáků je nižší.
* Situace ve vašich lesích ale může být jiná než na Šumavě, když ve vašich lesích rostou i jiné druhy stromů, a ne jen smrky, že?
V jižních Čechách ve státních lesích je zhruba 62 procent smrkových lesů, do 25 procent borovicových a zbytek jsou smíšené dubové, bukové či jedlové. Situace je ale obdobná v tom, žemáme i oblasti, které jsou pod větší ochranou, a jsou tak mnohem větším zdrojem kůrovce, protože péče o tato místa je ochranáři omezená. V tom jsou naše pozice obdobné. Musíme i více investovat do zalesňování holin, které vznikly po orkánu.
* Jak budete postupovat dál, abyste kůrovce udrželi na uzdě? Může přijít přece další orkán a problém bude na světě.
Právě díky nepředvídatelnosti mnoha přírodních procesů budeme situaci neustále monitorovat. Chceme najít způsoby, jak les chránit z lesnického hlediska i z hlediska ochrany přírody.
