Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero.

Jde skutečně o mimořádnou lokalitu, protože v celé CHKO Šumava jsou pouze tři další území, která mají v názvu slovo národní. Abych byl konkrétní, jsou to: Bílá strž, Boubínský prales a Velká niva u Volar. Zákon č. 14/92 Sb. zde hovoří jasně. Cituji: jsou to menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Využívání národních přírodních rezervací je možné pouze v případě uchování či zlepšení jejich přírodních prostředí. Tolik zákon. Samozřejmě musí následovat otázka, jak to vypadá ve skutečnosti.

Naše cesta začíná na parkovišti v bavorském Lohbergu s cílem přejít Královský hvozd po státní hranici. Vystupujeme na Velký Ostrý a pokračujeme přes Velký Kokrháč na Svaroh. I když bych se raději věnoval popisu nádherných výhledů do Čech či Bavorska a krás okolní přírody, musím se držet tématu. Cesta střídavě prochází po českém nebo bavorském území, až nás dovádí k torzu Juránkovy chaty. A tady nás napadla z pohledu ochránců přírody kacířská myšlenka. Proč si nezajít na Jezerní horu? Po několika desítkách metrů nás zastavuje tabule zakazující vstup do přírodní rezervace. Rozhodujeme se pro respektování zákazu, ale pohled na nejbližší okolí, které je již součástí rezervace, je víc než šokem. V celém prostoru před námi jsou více než metrové pařezy, okolo nich větve srovnané na

hromadách. Jen kmeny chybí, kdepak asi jsou? A kdo si dovolil těžit v národní přírodní rezervaci? Je to vůbec těžba, nebo drancování?

Nyní bych si dovolil několik řádků k článku o přístupu ke zbytkům Juránkovy chaty. Podle mapy je již na území rezervace. Její úplné odstranění by bylo pro toto území přínosem. K tomu se ale jistě nikdo nechystá. Vedení CHKO Šumava zde provozuje podivnou hru. Turista s batohem je pro pány z CHKO asi škodnou. Umožnit mu legální návštěvu tohoto prostoru s mimořádným výhledem na Černé jezero je pro ně nežádoucí. Pochopitelně, že většina lidí, kteří sem přijdou, zákaz vstupu nebude respektovat. Navíc páni z CHKO mají trumf - tetřeva hlušce. Zdá se, že všude tam, kam nechtějí pustit turisty, se objeví lokalita tohoto opeřence. Je zajímavé, jak tento pták nesnáší podle nich turisty, ale vpád dřevorubců s motorovými pilami, případně technika k odvozu dřeva včetně vrtulníku mu zřejmě vůbec nevadí. Je to skutečně zajímavý tvor.

Nevím, proč se mně stále více vnucuje myšlenka, že nejde vůbec o nebohého tetřeva, ale spíše o dřevo, které tady roste. Tetřev na rozdíl od turisty, který si všímá a vidí, si nikdy nebude stěžovat. Do budoucna to vypadá, že se nám tetřev na Šumavě tak rozšíří, že turistům zbyde sem tam nějaká cesta. Dřevodubce a lesní techniku ve svém království jistě přivítá. Tetřevy totiž strašně baví pozorovat, jak se kácí a nenávratně mizí staleté porosty. Získávají další prostory pro své námluvy a souboje, a hlavně se nenudí. Šťastni to ptáci!

B. Bouška, Sušice

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.