Mikrobi v kůře stromů hrají životně důležitou roli při odstraňování metanu z atmosféry. Zjistili to vědci z Birminghamské univerzity, o jejichž nové studii informoval zpravodajský server The Guardian.
Metan patří mezi skleníkové plyny. Je produktem zemědělství a spalování fosilních paliv a je 28krát silnější než oxid uhličitý. V atmosféře však zůstává kratší dobu. Od předindustriální doby je metan zodpovědný za přibližně 30 procent globálního oteplování, přičemž jeho emise v současnosti rostou nejrychleji od 80. let 20. století.
Tým autorů studie Birminghamské univerzity, která byla publikována v časopise Nature a vedl ji profesor Vincent Gauci, zkoumal úroveň absorpce metanu v tropických lesích v Amazonii a Panamě, v listnatých lesích mírného pásma ve Wytham Woods v Oxfordshire v Británii a v jehličnatých lesích severního pásma ve Švédsku.
Bylo zjištěno, že úroveň absorpce metanu je nejvyšší v tropických lesích, pravděpodobně díky schopnosti mikrobů prospívat v teplých a vlhkých podmínkách.
Dříve se mělo za to, že jediným suchozemským pohlcovačem metanu je půda. Bakterie v půdě tento plyn dokážou pohlcovat a rozkládat a využívat ho jako zdroj energie. Gauci však uvedl, že tento výzkum poukázal na "pozoruhodný nový způsob, jakým stromy poskytují životně důležitou klimatickou službu".
Klimatická konference OSN (COP26), která se konala v roce 2021 ve skotském Glasgow, si mimo jiné stanovila za cíl snížit emise metnu o 30 procent do konce tohoto desetiletí. Aby se tohoto cíle podařilo dosáhnout, je podle Gauciho nutné sázet další stromy a snížit odlesňování.
Vysazování stromů se stalo klíčovou součástí taktiky v boji proti klimatické krizi. Jiný výzkum, který byl zveřejněn tento týden v časopise Nature Climate Change, však ukazuje, že by jednotlivé země měly zvážit výhody a nevýhody výsadby stromů, protože přirozená obnova lesa je za určitých okolností nákladově efektivnější.
Jacob Bukoski, vědec z lesnické fakulty americké Oregonské státní univerzity, a jeho tým analyzovali pro účely studie údaje z tisíců zalesňovacích lokalit ve 130 zemích. Zjistili, že přirozená obnova by byla během 30 let nákladově nejefektivnější na 46 procentech zkoumaných ploch, zatímco výsadba by byla nákladově efektivnější na 54 procentech z nich.
"Obecně řečeno, můžeme nechat lesy, aby se obnovovaly samy, což je pomalé, ale levné, nebo zvolit aktivnější přístup a vysazovat je, což růst urychlí, ale je to dražší," řekl Bukoski.
ČTK
