Pavla Kosíková, moderátorka
Nechat na místě část vytěženého dříví, aby pomohlo další obnově. Takový postup teď volí správci šumavského Národního parku, a to i v oblastech, kde můžou zasahovat proti kůrovci. Část pokácených stromů ponechávají v lokalitách těžby i státní lesy. Oproti Šumavě mají na hektaru až čtyřnásobek tzv. biotopu.
Zdeněk Mlnařík, redaktor
Větší část stromů lesníci odvezou, něco ale zůstane na místě, včetně uměle zlomených smrků, ty se rychleji rozpadnou a poskytnou živiny novému porostu.
Jan Dvořák, Správa NP Šumava
Ty oddenky těch stromů, které bývají velmi často poškozené, bývají velmi často vyhnilé, takže ve své podstatě ty části jsou pro další zpracování nebo prodej, nejsou tak hodnotné, jako například právě ty střední části těch kmenů.
Zdeněk Mlnařík, redaktor
Na jednom hektaru zůstane postupně kolem 50 m3 dřeva. Díky tlejícím stromům se mnohem snadněji obnoví les hlavně v nejvyšších polohách Šumavy.
Jaroslav Červenka, NP Šumava
Když to semínko spadne do trávy, tak sice může vyklíčit, ale má málo světla a tím pádem odumře. Na tom tlejícím dřevě je vejš, čerpá vlhkost, živiny a může odrůstat.
Zdeněk Mlnařík, redaktor
Dřevo k zetlení ponechávají v jednotlivých oblastech i Lesy České republiky. V chráněných územích. To může být až 200 m3 na 1 ha. Takové množství zůstalo třeba v oblasti kolem ledovcových jezer na západě Šumavy, kam se začal šířit kůrovec z bezzásahových oblastí, lesníci tu museli vytěžit téměř 100 000 stromů. Takhle vypadalo okolí Čertova jezera v roce 2021 a takhle vypadá dnes.
Petr Najman, LS Železná Ruda
Ponechaná dřevní hmota, tak slouží k rozvoji různých dřevokazných hub, můžou tam žít brouci, je to potom samozřejmě i pro ptáky, pro hnízdění.
Zdeněk Mlnařík, redaktor
V tlejícím dřevu navíc nachází potravu kriticky ohrožení živočichové, třeba šplhavci nebo nejrůznější druhy sov. Zdeněk Mlnařík, Česká televize, Šumava.
Pavla Kosíková, moderátorka
V západočeském vojenském Újezdu Hradiště začalo mezinárodní cvičení chemických jednotek. V tuzemsku patří k nejrozsáhlejším svého druhu.
František Nyklas, moderátor
Takhle vypadá z pohledu vojáka zasaženého bojovou chemickou látkou dekontaminace, aby nezůstala na kůži v očích ani na sliznicích, voják prochází soustavou sprch se směsí, která neutralizuje chemickou látku. V průběhu simulovaného cvičení na jednotku zaútočil nepřítel chlorpykrinem. Tato bojová látka způsobuje dýchací potíže, bolesti v očích, pálení na kůži a vyvolává zvracení. Vojáka de facto vyřazuje z boje.
plk. Tomáš Unzeitig, ředitel mezinárodního vojenského cvičení
Ty indicie jsou, že je používána na Ukrajině ruskými jednotkami tak, aby ty vojáky vlastně vyhnali ze zákopu a následně tihle ti vojáci, aby byli vystaveni dělostřelecké palbě.
František Nyklas, moderátor
Klíčová je úloha chemických pozorovatelů. Musí včas varovat jednotku napadenou bojovou látkou. Speciální vozidlo navržené českými odborníky dokáže zjistit druh bojové látky, toxické vlastnosti i radioaktivitu.
seržantka, hodnotitelka cvičení
Největší problém z mého pohledu hrozí při odběru vzorků, je to vždy velmi nevyzpytatelné. Během mise se ale mohou vyskytnout i další překážky.
František Nyklas, moderátor
Při cvičení se sice používají nezávadné simulanty, které mají ale podobné vlastnosti jako skutečné bojové látky.
poručík, zástupce velitele mezinár. jednotky Task Force Charlie
Tak, aby naše přístroje byly schopný detekovat, můžeme potom na to adekvátně reagovat.
František Nyklas, moderátor
Jak nám potvrdilo velení českých chemických jednotek, její instruktoři pomáhají ukrajinské armádě, školí vojáky, aby dokázali čelit chemickým útokům. František Nyklas, Česká televize, vojenský Újezd Hradiště.
ČT 1
