Podtitulek: Využívání tažných a dřevařských koní zažívá dnes svou renesanci
Autor: Tomáš Lánský
Rubrika: Turnovsko a Semilsko
Pojizeří/Koňské síly pod kapotou ještě stále nezvítězily nad těmi opravdovými. Můžeme se o tom přesvědčit i 7.12., když v lesích Pojizeří zahlédneme tažné koně při práci. Ekologové mají radost, lesníci si pochvalují jejich nenáročnost a les netrpí pod těžkými koly buldozerů a traktorů.
"Myslím, že chov a používání tažných koní má v Čechách svou budoucnost. Chladnokrevníci, jak se též tažným koním říká, mají pro lesní hospodářství obrovský význam," vysvětlila před časem Deníku Alena Doubravová z farmy Darkwood v Hrádku nad Nisou, kde se chovem koní profesionálně zabývají.
Kůň dopraví dřevo lépe než stroj
Chladnokrevník se na rozdíl od traktoru dostane v lese prakticky kamkoliv a nezpůsobí téměř žádné škody.
"Je to vůbec nejlepší způsob přepravy dřeva. Nejpodstatnějším rozdílem oproti těžké technice je nulová eroze půdy, kterou kůň skoro nerozryje. Navíc mají dřevařští koně v Čechách svou bohatou historii, takže tento způsob těžby podporujeme," vyjádřil se mluvčí ekologické organizace Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.
Chladnokrevníků je v Čechách poměrně dost. Používají se nejen při práci v lese, ale i během různých oslav a přehlídek.
Provoz koně vyjde výrazně levněji
Tažný koník je oproti závodnímu robustnější, těžší a také klidnější. Vesměs je v Čechách používají soukromníci, kteří mají obvykle smlouvu s majitelem lesa. Kůň se dostane tam, kam buldozer ne, a jeho "provoz" je levnější a šetrnější. To je argument, na který lesáci často slyší, a při těžbě dřeva upřednostní zvířata před těžkou technikou.
Přesto je ještě kůň v lese spíše zajímavým úkazem, než samozřejmostí. I přes výraznou úsporu a šetrnost, kterou chladnokrevníci a koně všeobecně představují, není jejich chov procházkou růžovou zahradou.
Bez znalostí nemá chov koně cenu
"Mladého koníka pořídíte od 40 do 80 tisíc. Jenom ustájení a krmení vás bude stát mezi 5 a 8 tisíci. A to nepočítám s kurzem, kterým musíte projít. Chovat koníka bez znalostí je stejné jako řídit auto bez řidičáku," poznamenala chovatelka Alena Doubravová.
Z historie chladnokrevníků
Ve středověku nastává slavná doba rytířská a s ní přicházejí požadavky na rychlé a mohutné koně , schopné nést v bitvě a nebo na turnaji opancéřovaného jezdce, který spolu s ochranným krytem pro koně vážil 200 kilogramů. Tato doba znamenala rozmach chovu koní západního typu. Vy hledávaným rytířskými koňmi byli například koně ardenští, chovaní v oblasti dnešní Belgie, dále koně vlámští, brabanští a flamberští. Velká poptávka po těžkých koních se projevovala i na ceně : za těžkého koně se platilo až 8krát víc než za koně lehkého. Za těžkého chladnokrevného hřebce se kupříkladu ve Švýcarsku platil obnos 50 marek stříbra, což byla cena zemědělské usedlosti. Tažní koně se uplatňovali stále více v dopravě všeho druhu, postupně se používali i v rozvíjejícím se průmyslu, především v dolech. Není bez zajímavosti , že v důlní dopravě se kůň udržel až do první poloviny 20 století. Třebaže chladnokrevný kůň přestal sloužit v dopravě , v zemědělství i ve vojsku, jeho význam nezanikl. Dodneška je neocenitelným pomocníkem při práci v lese, převážně v těžko přístupných terénech.
Zdroj - www.chladnokrevnici.info
