Rozhovor se Svatoplukem Sýkorou, generálním ředitelem Lesů ČR

Svatopluk Sýkora vstoupil do podniku Lesy České republiky v srpnu 2008 jako správní ředitel. Od 1. ledna 2009 jej ministr zemědělství Petr Gandalovič jmenoval generálním ředitelem.

Hlavním oficiálním důvodem jeho jmenování byly bohaté manažerské zkušenosti při řízení velkých firem. Zda mu tyto zkušenosti umožní stabilizovat složitou situaci v lesním hospodářství a dostat Lesy ČR mezi nejlepší české firmy, ukáže až čas. Před obnoveným managementem Lesů ČR ovšem stále stojí řada zásadních problémů.

České lesní hospodářství

Proč jste se rozhodl přijmout post generálního ředitele LČR, od koho a s jakým zadáním jste post přijímal?

Beru to jako výzvu, manažerskou práci dělám rád a myslím si, že se zde mohu svým způsobem uplatnit a rozvinout své dosavadní dovednosti a zkušenosti. Nabídku jsem dostal od ministra Petra Gandaloviče a zadání je velmi jednoduché. Aspoň já si ho takhle vykládám, a sice dostat firmu tam, kam patří, tzn. na špičku českých firem.

Mám si tu špičku přestavit jako špičku mezi lesnickými firmami, majiteli lesů?

Mezi všemi firmami.

Třeba po bok společnosti ČEZ?

Po bok všech nejlepších firem, které u nás jsou. Mám dojem, že Lesy ČR se staly, ač si to nezaslouží, jakýmsi fackovacím panákem v českém prostředí. Tato firma je velká, je dobrá, má potenciál, má dobrý produkt a něco smysluplného vytváří, proto mezi nejlepší firmy rozhodně patří.

Ukazuje se, že pro dlouhodobější výkon této funkce je takřka klíčová politická podpora. Myslíte si, že budete generálním ředitelem, který „přežije“ střídání politické reprezentace? Jak toho chcete dosáhnout?

To nemám samozřejmě pevně v rukou, ale budu dělat všechno pro to, abych mohl Lesy ČR stabilizovat, poté nastavit koncepci, pravidla, ale zároveň abych pravidla stihl implementovat a uvést je do praxe.

Jak dlouho by vám tohle mělo trvat?  

Předpokládám 4–5 let, což je technologická doba, které je na tyto kroky třeba. Neustálé personální změny na nejvyšších postech postihly firmu velmi negativně.

Kde vidíte hlavní příčiny problémů, které má nejen podnik, ale celé lesní hospodářství v současné době?

Nevím o žádných velkých problémech, které bychom jako podnik měli mít. Jsou určitá klišé, která se neustále opakují, ale není pravda, že máme problémy se zadáváním lesnických zakázek, že máme problémy s neprůhledností hospodaření. Jsme zisková firma a všechny vysoutěžené práce běží.

Ale zadávání zakázek na práce se nedaří realizovat bez problémů, výběrová řízení jsou rušena, např. výběrové řízení vedení Františka Koníčka z období 2006/2007. Současné zakázky neodrážejí reálné ceny dříví. Problémy s lesnickými zakázkami zde objektivně jsou.

Nejsou. Nemohu a nechci hodnotit minulost – nastavení výběrových řízení, na to jsou jiné orgány, které to řeší a vydávají pro nás pozitivní nebo negativní rozhodnutí, jež nemohu ovlivnit. Podle toho, co vím, a sleduji to velmi pečlivě, vyhověl ÚOHS jen minimu námitek k zadávání veřejných zakázek v roce 2008, od kdy působím u LČR.

Jak hodnotíte transformaci lesního hospodářství v 90. letech? 

Nevyhýbám se odpovědi, ale myslím si, že to nemohu hodnotit. Já pracuji s tím, co bylo nastavené, a mohu nabízet řešení, zkouším navrhovat změny, a to je tak všechno, co s tím nadělám.

Podobně mi tedy asi odpovíte na otázku, jaký je váš postoj k případné privatizaci či pronájmu významné části českých lesů?

Já jsem přesvědčený, že tohle musí někdo rozhodnout v politické rovině, a když mi někdo k tomu kompetentní řekne – zprivatizuj to, udělám to tak, aby to bylo bezvadně zprivatizované.

Ale jaký je váš osobní názor? 

Větší část majetku, který v současné době spravujeme, by měla zůstat v režimu, v jakém je teď.

Jak hodnotíte Memorandum mezi MZe a KLDS, vymezující dva modely hospodaření LČR od roku 2007 do konce roku 2010? 

Pracujeme s ním, poněvadž za nás zkrátka někdo uzavřel smlouvu. Probíhá vyhodnocování a příslušný materiál by měl být hotov v první polovině tohoto roku.

Můžete naznačit, jakým směrem se vyhodnocení ubírá? Např. náměstek MZe pro lesní hospodářství Jiří Novák naznačil, že za dané situace by lokalita P měla být pro LČR výhodnější.

Pan náměstek ať klidně naznačuje, co chce prosazovat, já nenaznačuji. Počkám na výsledky činnosti komise.

Strategie a forma podniku LČR

Jaké jsou vaše základní strategické vize, které by měly přispět ke zlepšení pověsti podniku, zlepšení efektivity správy svěřeného majetku?

Probíhá stabilizace vedoucího týmu firmy, další kroky vedou ke zjednodušení práce, k úsporám nákladů, k tomu, abychom budoucí výběrová řízení dobře nastavili a nepřinášeli jakékoliv problémy. Znovu říkám, pro mě je nejdůležitější, aby Lesy ČR ztratily pověst té „špatné“ firmy.

Nějaké konkrétní kroky, jak k tomuto dospět?

Restrukturalizace celé firmy, tzn. zjednodušení řízení a nastavení fungujících kontrolních mechanismů.

Daří se vám naplňovat vize, které jste představil při svém nástupu do funkce správního ředitele LČR (LP 2/2008)? 

My jsme museli změnit celou řadu vnitřních předpisů tak, aby se dalo naplňovat to, co jednak dostal minulý generální ředitel v zadání od pana ministra, a aby i cíle, které jsem si vytkl, bylo možné provádět. Následně jsme nastavili plány prodejů zbytného majetku, arondační program, i když ten ještě není nastaven zcela optimálně a je v něm třeba změnit i některé legislativní věci. Nastavili jsme management nákupu, který je dnes funkční, výběrová řízení fungují. Řekl bych, že nelesnické záležitosti, které jsou ve správním úseku, fungují standardně, průhledně a dobře.

Mluvíte o zbytném majetku. S jakou hodnotou toho majetku počítáte?

My v současné době provádíme pasportizaci (inventuru a členění) nemovitého majetku. Máme asi pět tisíc objektů, které v současné době procházejí jakýmsi zmapováním. Následně uděláme revizi, jestli je pro nás daný majetek potřebný. Majetek, který k naší činnosti nepotřebujeme, budeme chtít prodat.

Jakým způsobem se tento nemovitý majetek prodává?

Máme k tomuto nastavené vnitřní předpisy. Vždy jsou vytvořeny minimálně tři znalecké posudky, čímž je cena velmi průhledně zmapovaná. Tam, kde je jeden zájemce, prodáváme majetek na základě těchto odhadů, tam, kde je více zájemců, probíhá standardní výběrové řízení.

Významný vliv na fungování podniku má i jeho právní forma. Považujete pro Lesy ČR formu státního podniku za tu nejvhodnější?

To je opět věc zadání. Takhle se to opravdu dělá. Kdyby se jednalo o mou firmu, byla by to jiná věc.

Kdyby bylo jasné zadání známé, neptal bych se...

Já jsem zažil lecjaké formy, některé jsou výhodnější, některé jsou méně výhodné. Umím si představit, že by pro nás forma akciové společnosti byla pružnější a podnik by bylo možné lépe řídit.

Když tohle zadání přijde, potom si na transformaci podniku na akciovou společnost troufnu. Ono to nic tak složitého není. 

Podílíte se na přípravě zákona o správě státního lesního majetku? Pokud ano, jakým způsobem?

Jsme jako firma členem skupiny, která tento zákon připravuje.

Prozradíte alespoň hrubé rysy zákona?

To bych nerad.

Restrukturalizace a protikrizová opatření

Představte alespoň hlavní pilíře procesu restrukturalizace podniku Lesy ČR. 

V současné době probíhá diskuse na úrovni ředitelství Lesů ČR, krajských ředitelství a ředitelství závodů o budoucím regionálním uspořádání, kde chceme vytvořit větší celky většinou z jednotlivých lesních správ. Jednak proto, abychom byli připraveni na to, až budeme muset odevzdat část majetku církvím, ale také proto, aby byly regiony stejnoměrně rozděleny, tzn. podle hektarů lesa, podle toho jaká činnost se tam vyvíjí atd.

Diskuse probíhá zatím o tom, jak vytvořit méně atomizujících prvků, které jsou představovány lesními správami. O krajských ředitelstvích budeme diskutovat až posléze.

Vybavuji si, že jednou z vašich vizí bylo i významné posílení reálné spolupráce státního podniku s kraji (LP 2/2008). Platí tato vize i v současné situaci?

To nebyla moje vize, to jsem nikdy neřekl. Samozřejmě budu dělat vše pro to, abychom s kraji dobře vycházeli. 

Lesy ČR obhospodařují nadpoloviční plochu lesů v ČR, jsou dominantním dodavatelem dříví na trh, tzn. mají a budou mít významnou možnost ovlivnit dopady hospodářské krize na celý sektor. Bude se úsilí LČR vyvíjet i tímto směrem?

O těchto zásazích musí rozhodnout ministerstvo zemědělství. Lesy ČR jsou standardní firma, která o svém rozhodnutí nemůže nikomu pomáhat. Ani si neumím představit, jak bychom to mohli udělat. 

Zásadní nedorozumění je v tom, že my nejsme stát, nejsme ani příspěvková organizace, ani organizační složka státu, nejsme dobročinná organizace, my jsme firma, která má pouze za jménem státní podnik, takže se řídíme zákonem o státním podniku, ale jinak pro nás platí všechny ostatní podmínky standardního obchodního zákoníku, zákona o účetnictví atd. Instrumentů pro případnou pomoc je velmi málo.

Jednou z možností je účinná marketingová kampaň na podporu využívání dřeva. O spuštění této kampaně mluvil již váš předchůdce, kdy se dočkáme spuštění propagace dřeva ze strany LČR?

V každém případě je to jeden z cílů marketingu v letošním roce. 

Jaké jsou další položky marketingového plánu Lesů ČR pro rok 2009?

Na marketingovou komunikaci máme letos zhruba 63,3 milionu korun a je rozdělena na šest cílových segmentů, včetně komunikace s obchodními partnery a lesnickými společnostmi. Největší skupinou, na níž jsou tedy logicky cíleny největší prostředky, celkem 34 milionů korun, je populace užívající rekreační funkce lesa. Významnou položkou jsou publikace. To je téma, které jsme zdědili po našich předchůdcích a které vyvolalo řadu spekulací. Letos tedy dopředu říkáme, že do edičních aktivit vložíme 13,5 milionu korun a budou za ně publikace týkající se funkcí lesa a dřeva. Máme samozřejmě projekty cílené na dřevařské odborníky, myslivecké spolky, ochránce přírody atd. Do odborných konferencí, veletrhů a výstav vložíme asi 11,3 milionu korun. Marketingové analýzy, monitoring konkurenčního pole, studie využitelnosti a proveditelnosti našich chystaných projektů nás přijdou na dalších asi 4,5 milionu korun. 

- Celkovou situaci v LH ovlivňuje i výše těžeb podniku Lesy ČR. Ta je ale do značné míry dána smlouvami, které vycházejí z Memoranda. Jakým způsobem dojde k případnému snížení ročního objemu těžeb?

Ke snížení plánovaných těžeb daných ve smlouvách nemůže docházet. Je třeba posunout úmyslné těžby do doby, kdy se nám podaří vymyslet koncept, jak pomoci lesnickým firmám. Smluvně daný minimální objem těžeb ale musí zůstat zachovaný. 

V průběhu ročního cyklu můžeme s těžbami určitým způsobem posouvat, abychom dogmaticky netrvali např. na tom, že se v prvním čtvrtletí, které je pravidelně velmi špatné, musela plnit přesná čtvrtina roční těžby. 
Samozřejmě jsme vázáni LHP, zákonem o lesích a další legislativou, jejíž znění musíme naplňovat. 

Spolupráce s lesnickými firmami

Jaká je aktuální situace prací v lese?

Z celkem 258 správních územních jednotek, z nichž pro 257 byly v roce 2007 vypsány střednědobé tendry na lesnické práce, jsou nyní účinné smluvní vztahy v drtivé většině lokalit. Na ostatní lokality jsme podepsali smlouvy před několika týdny po JŘBU a zadání zakázek malého rozsahu. Čili pracuje se prakticky všude. A podstatné je i to, že v případě vyhlašovaných tendrů na zmíněné období, a to včetně JŘBU, Úřad na ochranu hospodářské soutěže nevydal žádné pravomocné rozhodnutí. V letošním roce nebylo ze strany ÚOHS zahájeno vůči nám žádné nové správní řízení týkající se komplexních lesnických zakázek.

Je možné, aby se u výběrového řízení (JŘBU a OZŘ do konce roku 2010) na stejné SÚJ zúčastnil i subjekt, který neplnil minulé smlouvy?

To je ryze právní problém, ale obávám se, že to bohužel možné je. Protože v otevřeném zadávacím řízení nemůžeme ze soutěže z tohoto důvodu nikoho vyloučit. Je to postup, který nám ukládá zákon.

Jak bude řešena spolupráce s lesnickými firmami na SÚJ, kde se momentálně pracuje na základě JŘBU?

Na SÚJ, kde nebyly platné smlouvy, jsme vyhlásili JŘBU, aby se nepřerušily práce v lese. Následně se vypíší otevřená výběrová řízení na jeden rok (2010) a od roku 2011 budou vypsána úplně nová výběrová řízení opět na všechny celky. 

Dopředu říkám, že to dle mého názoru nemusí být v každém případě SÚJ v dnešním pojetí, mohou to být třeba LHC, ale může to být variabilně i menší počet jednotek. O délce platnosti smluv vzešlých z výběrových řízení zatím diskutujeme.

Jakým způsobem se změnila „cenotvorba“ v zadávacích řízeních pro rok 2010, aby lépe reagovala na případné výkyvy cen dříví?

Hledáme nejlepší řešení a konzultujeme tyto věci i s dodavateli, abychom našli konsenzus.

Jakým způsobem bude řešena „cenotvorba“ nových zadávacích řízení (od roku 2011)?

Chceme určit úplně nová kritéria, pracovně bych to nazval institut přehodnocení cen.

Říkáte, že není možné současné, pro firmy nevýhodné smlouvy, na lokalitě P standardně ukončit. Existují nestandardní způsoby, o kterých jednáte?

Nestandardní způsob hledáme a jako jediný schůdný princip se zatím zdá vytvoření finančního a právního posouzení dopadů pro naši společnost a dopadů pro naše partnery.

Tento dokument předložíme panu ministrovi, kterého požádáme, aby jej předložil do vlády. 

Ale pro mě jsou to podpůrné kroky, i když ministerstvo a vláda řeknou ano, stejně rozhodnutí a zodpovědnost zůstávají na mně. Rozdíl mezi původní vysoutěženou cenou a případnou nižší novou cenou jde za mnou. Na základě toho budu čelit minimálně dotazům, proč jsem státní podnik znevýhodnil.

Když posuneme situaci do extrému, tak pokud firmy padnou, škody, které mohou následně vzniknout podniku, mohou být pro podnik ještě vyšší... 

Já s vámi souhlasím, a právě proto jsem zadal posouzení možných dopadů současné situace.

Kdybych se choval čistě právně, neudělám nic. Jsem ochotný jít se svou kůží na trh, protože si myslím, že to je mimo jiné úloha manažerů. 

I když to naši partneři neradi slyší, je ovšem nutné říci, že ceny, o kterých se tu teď bavíme, stanovili oni...

Zjednodušeně máme 5 druhů firem. Jedny už umřely, druhé bědují, třetí říkají – vydržíme, čtvrté říkají – dejte nám ještě a páté, ty které nevyhrály soutěž, křičí – být tam my, tak s tím nemáme problém. Jak vyhovět všem pěti kategoriím? A myslím, že existuje ještě řada podkategorií.

Zkusím teď velmi zjednodušit situaci a představit si restrukturalizaci podniku dvěma směry. Ten první směr by vedl k maximalizaci prací ve vlastní režii, posílení pozice lesních závodů, a druhým směrem by byl maximální outsourcing včetně obchodu. Co je pro vás přijatelnější?

Já myslím, že podnik od svého vzniku jasně definoval, mimo jiné i svou organizací a strukturou, že většinu činností chce outsourcovat.

Ale někteří vaši předchůdci deklarovali jiný přístup.

Jestliže jsme si nenechali výrobní kapacity, tak jsme jasně deklarovali, že chceme outsourcing prakticky stoprocentní. My reálně nemáme kapacity, kterými bychom činnosti prováděli.

Obchod dřívím

Jaký je váš názor na rámcové smlouvy, které podnik uzavírá s významnými zpracovateli dříví?

Do loňského roku jsem se obchodem prakticky nezabýval. Možná i proto moc nerozumím systému rámcových smluv, proč byl vytvořen, ani jak byly firmy vybrány. Netuším, proč je jich zrovna 70.

Budete v tomto systému pokračovat? 

Na lokalitě P tuto povinnost nemůžeme nikam zakotvit. 

Rámcová smlouva má ovšem určitě jakýsi stabilizační charakter jak pro nás, tak pro zpracovatele.

V Hospodářských novinách jste uvedl, že je vaším úkolem dohoda o ovládnutí HLDS, popřípadě odprodej státního podílu. Kdo vás tím pověřil a co je důvodem pro tento krok? 

Pověření přišlo jednoznačně od pana ministra, je to pověření na generálního ředitele firmy a předsedu dozorčí rady, kteří byli pověřeni jednáním s druhým akcionářem – HLDS o odkoupení jeho podílu pro Lesy ČR. Problém je v tom, že Lesy ČR mají jako státní podnik v HLDS 50% podíl, ale prakticky nemáme jiný než čistě akcionářský vliv na chod společnosti, což se nám samozřejmě nelíbí, a to bychom rádi změnili.

Ve chvíli, kdy byste vliv na HLDS získali, co byste chtěli změnit?

Chtěli bychom vidět do „vnitřností“ společnosti a spolupodílet se na jejím řízení.

K tomu je nutné odkoupit celou polovinu, nebo stačí získat většinu?

Většina je taky řešení, ale je třeba mít hlasovací většinu.

Je pro LČR obchod přes HLDS výhodný? 

To lze zjistit ve chvíli, kdy uvidíme transparentně do hospodaření HLDS. My vidíme účetní výkazy, výroční zprávu, což je samozřejmě vždy v pořádku.

Lesy ČR obchodují dříví přes více kanálů, více způsoby, tzn. mohou porovnávat výhodnost jednotlivých způsobů. 

Já bych nechtěl hodnotit, jestli je to výhodné nebo nevýhodné, pro nás není komfortní to, že firmu, kde máme významný podíl, neumíme kontrolovat. Já si myslím, že podíl státu ve společnosti by měl být majoritní. My jsme Františku Dejnožkovi korektní nabídku poslali, nedostali jsme na ni odpověď.

K tomuto je třeba dodat, že spolupráce s HLDS platí do konce roku 2010. Smlouva byla uzavřena podle mne za podivných okolností a potvrzena opět za podivných okolností...

Co myslíte podivnými okolnostmi?

Pro mě je podivná okolnost to, že přes příkaz nadřízeného někdo učiní něco jiného.

Bylo takových podivných okolností více?

Minimálně byly v loňském roce dvě. Smlouva s HLDS a potvrzení toho tříletého cyklu. V pololetí 2008 se ještě dalo ze smlouvy s HLDS nějakým způsobem odejít.

Na druhou stranu Jiří Novák měl obchod přes HLDS ve své koncepci, tudíž bylo možné očekávat, že bude tento způsob obchodu preferovat.

To není dotaz pro mne.

Hospodaření LČR

Jaké jsou výsledky hospodaření Lesů ČR v roce 2008? Jste s nimi spokojen? 

Konečné výsledky ještě nemám, zatím platí odhad 400 mil. Kč. Jsem přesvědčený o tom, že Lesy ČR jako státní podnik jsou jednou z prvních firem, které se setkaly s dopady krize v Česku. O krizi se začalo obecně mluvit koncem roku 2008 a hlavně v roce 2009, a my jsme krizi velmi významně pociťovali od začátku roku 2008, kdy spadly ceny dříví vlivem hypoteční krize v Americe.

Pro státní podnik je zásadní, zda zadání směřuje k nadstandardní podpoře mimoprodukčních funkcí lesa a podnik nemusí generovat zisk srovnatelný se soukromými majiteli lesa. Trvá toto zadání?

Zadání jde jednoznačně tímto směrem – už ze zákona o státním podniku. V zákoně o státním podniku jsou to vesměs firmy, které mnoho zisku nevytváří, my jsme trochu výjimka. Přesto velkou většinu toho, co vytvoříme, vracíme různými formami zpět do lesa.

Letošní rok bude obtížný nejen z důvodu hospodářské krize, nevhodně nastavených smluv mezi LČR a firmami, ale i z důvodu poměrně vážné hrozby rozvoje kůrovcové kalamity. 

Máte připraveny scénáře ochrany lesa i za nepříznivých hospodářských a smluvních podmínek?

Máme jak lidský, tak finanční polštář na to, abychom činili efektivní kroky v ochraně lesa. 

Ne všude se to daří. Máte připravené nějaké systémové řešení, na jehož základě by LČR dokázaly pružněji reagovat na vzniklé kalamitní situace?

V úseku výrobně technického ředitele jsou tato opatření realizována. A jde to tak daleko, že přistupujeme i k postihu personálu tam, kde nestihli situaci uhlídat.

Není častěji problém ve smluvních vztazích než v personálu?

Já si to nemyslím. Smlouvy se smluvními partnery jsou jasně dány a vždy je tam možnost čelit kalamitám.

Bude podnik Lesy ČR aktivně napomáhat zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie např. užší spoluprácí se společností ČEZ?

Udělali jsme velmi podrobnou analýzu možností, které umíme nabídnout, a v současné době jednáme o dodávkách s různě velkými firmami, které se tímto zabývají, včetně ČEZ.

Z informací v médiích se zdá, že podnik přesně neví, kde a jakým způsobem má uloženou část svých aktiv a bylo nutné zadat audit aktiv LČR. Jaké jsou výsledky auditu?

Není v žádném případě pravda, že by podnik nevěděl, u koho má peníze uloženy. V každém okamžiku víme, kde peníze a u koho máme, mění se pouze výnosy. Velmi brzy budeme mít navíc v ruce závěrečnou zprávu z auditu, který jsem zadal, a zveřejníme jej, abychom toto téma, které se proti nám zneužívá, jednou pro vždy uzavřeli.

Myslivost

Jste aktivní myslivec?

Jsem neaktivní myslivec. Mám všechny potřebné doklady včetně dvou pušek, ale jsem spíš sváteční myslivec.

Za jak závažný považujete problém škod zvěří v porostech LČR?

Byl bych rád, aby škody zvěří byly pod kontrolou. Když už jsou, musíme o nich vědět a náležitě je penalizovat, abychom za to měli aspoň peníze a okamžitě sjednávali nápravu.

Uvedl jste, že v rámci restrukturalizace omezíte počet režijních honiteb. Co si od tohoto kroku slibujete? 

Očekávám finanční efekt. Jsem přesvědčený, že režijní honitby jsou těmi lepšími honitbami, takže si své zákazníky najdou a ceny tam půjdou nahoru.

Na jednu stranu tomu rozumím, na druhou může jít tento krok proti ochraně lesa. V režijní honitbě má majitel lesa možnosti lepší kontroly i důslednější regulace stavů zvěře. 

Systém pronájmu honiteb je nastaven dobře. Budeme velmi důsledně vymáhat škody zvěří na svých porostech. A budu dbát na to, aby tak činili všichni kompetentní. 

Pro mě je dnes podstatně více nepřehledná režijní honitba, poněvadž tam nevidím na jednotlivé náklady, které jsou často obsaženy i v jiných činnostech.

Do čí pravomoci spadá v současném vedení myslivost?  

Myslivost má na starosti ředitel odboru speciálních projektů Miloš Vedral.

Informační technologie

Vyhlásili jste výběrové řízení na poskytování základních a volitelných telekomunikačních služeb pro stacionární a mobilní komunikaci v hodnotě 220 mil. Kč plus 40 mil. Kč předpokládaných opcí na období 36 měsíců.

Charakterizujte prosím stručně, co bude výsledkem této veřejné zakázky.

To jsou mobilní telefony, pevné telefony, spojení našich revírníků přes počítače, v podstatě je to veškeré komunikační spojení. Smlouva s operátorem končí a je třeba vysoutěžit nového. Domnívám se, že cena je adekvátní. Musíme zajistit hlasové i datové spojení 3 500 zaměstnanců po celé republice. 

Budou pro komunikaci využívány sítě operátorů, nebo se jedná o vybudování vlastní sítě s šifrováním hovorů?

Šifrovaní ne, ale požadujeme některé nadstandardní služby. 

Nový management

Připravujete další personální změny na generálním ředitelství?

Personální záležitosti jsou kontinuální věcí. Jednou z „výhod“ krize je, že začíná být k mání řada kvalitních odborníků. My nechceme jít cestou razantního propouštění, ale spíše formou zkvalitňování personálního fondu. Není to o funkcích, je to o činnostech.

Jaký je současný počet a cílový stav na GŘ LČR?

Je nás okolo 165. Cílový stav, pokud nemusím, říkat nebudu.

Alespoň orientačně.

Cílový stav je nižší než současný, ale je to v této době velmi citlivá otázka.

Z pěti členů managementu je výrobně technický ředitel jediný lesník. Z dlouhodobého pohledu na generálním ředitelství ubývá lesnických profesí na úkor jiných. Znamená to, že v oboru není dostatek kvalifikovaných schopných manažerů s lesnickým vzděláním? 

Za mého působení nikdo s lesnickým vzděláním neodešel. Na druhou stranu si nemyslím, že by v minulosti lesníci působící v manažerských funcích „nelesnického“ typu podniku něco nového přinesli.

Vážím si lesnicky vzdělaných lidí, kteří dělají svojí práci velmi dobře, ale je to také o podnětech a o přínosech z jiných oborů. Je pravda, že u lesnického vzdělání je trošku upozaďované manažerské myšlení. Mluvil jsem o tom i na fakultách, kde to klidně přiznají.

Máte pro lesníky, poslední dobou zahrnuté spíše špatnými zprávami, nějakou dobrou zprávu?

Nevím, jestli je to dobrá zpráva, ale v každém případě chceme podnik a tím do značné míry i obor stabilizovat. Kroky, které proto děláme, jsem se teď i vaším prostřednictvím snažil vysvětlit.

Děkuji za rozhovor (8. 4. 2009), Jan Příhoda

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.