Robert Zelenka
Po rychle rostoucích dřevinách plánuje ministerstvo životního prostředí podporu pro výrobce paliva ze šťovíku
Praha - Pokud ministerstvo zemědělství prosadí současný plán na podporu pěstitelů rychle rostoucích dřevin, produkce dřevěné štěpky pro elektrárny vzroste do roku 2013 nejméně na čtyřnásobek. Ministerstvo zemědělství totiž počítá s tím, že zemědělci vysadí díky evropským dotacím ročně 200 až 300 hektarů rychle rostoucích dřevin, jako je japonský topol nebo různé odrůdy vrby. V současné době jsou tyto plodiny jen zhruba na 250 hektarech.
„Zatímco teď se psalo o každém osázeném čtverečku, nyní nás bude čekat boom. Poptávka po biomase se prudce zvyšuje a štěpka z lesů už elektrárnám a teplárnám nestačí,” uvedl náměstek ministra životního prostředí zodpovědný za ochranu klimatu a ovzduší Aleš Kuták. „Zatímco ideální svozová vzdálenost biomasy je padesát kilometrů, kupříkladu ČEZ vozí štěpku až z Polska. Navíc si začíná konkurovat s jinými teplárnami,” dodal.
Zvyšující se poptávku po biomase potvrzuje i výrobní ředitel společnosti ČEZ Vladimír Hlavinka. „S náběhem nákupu povolenek bude biomasa stále vyhledávanější,” upozornil.
To je také důvod, proč chce ministerstvo životního prostředí pro výsadbu rychle rostoucích dřevin určit strop ve výši deseti procent zemědělsky využívané půdy.
V takovém případě by se energetické křoviny rozkládaly zhruba na 400 tisících hektarech a byly by stejně časté jako žluté pole s řepkou. Podle Jiřího Trnky z ministerstva zemědělství to však nehrozí. „Podle našich dosavadních průzkumů by roční nárůst neměl překročit 300 hektarů. Vzhledem k tomu, že podpora bude zatím jen do roku 2013, nebude rozloha polí s rychle rostoucími dřevinami nijak vysoká,” uvedl.
„Nechceme tu podporu do budoucna přepálit, proto také nepůjde o každoroční dotace, ale o jednorázovou podporu při zakládání nových porostů,” vysvětluje Kuták.
Ministerstvo životního prostředí však předpokládá, že s podporou pěstování biomasy bude pokračovat. Po podpoře zemědělců mají přijít na řadu výrobci rostlinných pelet, kteří zpracovávají energetické plodiny, jako kupříkladu energetický šťovík, ale i víceleté rostliny, jako je vojtěška. Rostlinné pelety spaluje například teplárna v Mladé Boleslavi. Kdy se dotací dočkají i výrobci pelet, ale Kuták zatím neupřesnil.
