logo Silvarium tisk
Název: Tři scénáře pro kůrovce
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 18.05.2007
Autor: VÁCLAV JANOUŠ
Rubrika: Jižní Čechy


Nová analýza počítá i s možností, že škůdce napadne většinu šumavských lesů

Šumava - Kůrovcová kalamita na Šumavě je za dveřmi.
    "Nejméně ohrožená jsou dna dolin s vodními toky, rašeliniště, smíšené porosty a mladé smrkové a podmáčené porosty," uvádějí ve své rizikové analýze Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie lesa ve slovenském Zvolenu a Marek Turčáni z Fakulty lesnické a environmentální v Praze.
    "Třeba v okolí starých smrkových monokultur, kde se v minulosti přemnožil kůrovec, bylo pak už napadeno jen pět procent mladých porostů. Naopak vysoké riziko hrozí předevím v západní a východní části parku," konstatují dále vědci.
    Podle nich lze Šumavu rozdělit do tří pásem ohrožení a lze počítat se třemi scénáři - od optimistického až po katastrofický.
Velmi vysoké riziko přemnožení kůrovce hrozí v místech, kde lednový orkán Kyrill zlámal stovky stromů. Lesníci tak nyní svádějí boj s časem: pokud by totiž kůrovec vylétl z popadaných stromů ve velkém, mohl by napadnout i zdravé stromy.

V ohrožených zónách leží tisíce padlých stromů

Zatímco ti šumavští lesníci, na jejichž území jsou lesy s maximálně dvaceti procenty smrků, mohou být v klidu, jejich kolegové ze Stožecka, Borovoladska či Českožlebska musí být ve střehu.
    Tam kůrovec podle rizikové analýzy dvou předních odborníků na lýkožrouta smrkového udeří nejcitelněji. Tedy v místech, kde po lednovém orkánu Kyrill leží tisíce kubíků dřeva.
Kůrovec v šumavských lesích už přitom začal vylétat a napadat stromy.
Co se tedy teď stane?
Podle optimistického scénáře zasáhne jen pásmo s nejvyšším rizikem - tedy místa nejvíce postižená Kyrillem.
    Podle realistického scénáře nalétne škůdce na většinu plochy nejrizikovějšího pásma, ovšem pásmo středního rizika napadne jen ojediněle a rašeliniště či doliny nezasáhne vůbec.
    A podle nejhorší varianty napadne veškeré lesy kromě ploch s nejnižší rizikovostí, kde se zavrtá pod kůru stromů jen ojediněle.
    "Je téměř jisté, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tří let od poškození stromů větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku," říká Rastislav Jakuš.
    Správa parku chce vytěžit veškeré polomy po větru, tedy zhruba sedm set tisíc kubíků dřeva, do konce roku.
    To by měla podle odhadů stihnout, protože už nyní má zpracováno více jak 323 tisíc kubíků a zbývá ještě 386 tisíc kubíků.
    Podle odborníků přitom úplně největší riziko hrozí v oblasti Černé hory a kalamitní svážnice pod Trojmeznou. "Zde se v minulosti kácely stromy, a vznikaly tak holiny, zatímco menší plochy zůstaly v první zóně, a tedy bez zásahu, čímž došlo k celkovému oslabení porostů," řekl mluvčí šumavské správy parku Radovan Holub.
Pokračování na str. C3

Pokračování ze str. C1
Jak by se tedy měli podle analýzy nyní lesníci zachovat?
    Především se pustit do biologického, mechanického a částečně i chemického boje. Tedy biologicky bojovat proti kůrovci například rozmisťováním feromonových lapačů a infikováním lýkožroutů pomocí houbových mikroorganismů, které jej zabijí. Další formou boje je samozřejmě také odkorňování kmenů popadaných stromů.
    Procentuelně vyjádřeno: na deseti procentech ploch budou lesníci celoplošně zasahovat třeba odkorňováním. Na dalších dvaceti procentech plochy parku ponechají les samovolnému vývoji - tedy nevytěží zde popadané stromy.
    Na zbytku pak lesníci zasáhnou jako v běžném hospodářském lese. Mohli by tedy za určitých podmínek použít i chemický postřik. Takové opatření by ovšem musela nejprve schválit vláda a ministerstvo životního prostředí.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě