Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa už připravuje opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku The New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase dnes popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.
Trump se do Bílého domu vrátí po inauguraci 20. ledna, do té doby má čas na plánování obsazení klíčových vládních postů a na přípravu realizace volebního programu. Tým zvoleného prezidenta, který má na starosti energetickou agendu, podle NYT řídí bývalí lobbisté pro ropné a uhelné firmy.
Kromě odchodu od pařížské dohody má připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné. To by se mohlo například týkat dvou rezervací ve státě Utah, jejichž plochu Trump výrazně zmenšil při svém prvním mandátu. Krok pak zvrátil jeho nástupce v Bílém domě - demokrat Joe Biden.
Dále se očekává, že Trump ukončí pozastavení povolování nových vývozů zkapalněného zemního plynu (LNG) a zruší výjimku, která Kalifornii a některým dalším státům umožňuje mít přísnější normy ohledně znečištění ovzduší.
V čele těchto plánů jsou podle NYT bývalý ropný lobbista David Bernhardt a Andrew Wheeler, který ve Washingtonu pracoval pro uhelné společnosti. Deník oba líčí jako muže dobře obeznámené s chodem úřadů a s „mnohaletou zkušeností s rozkládáním ochrany životního prostředí na federální úrovni“. Podle listu v Bernhardt v první Trumpově administrativě umožnil těžbu na zhruba čtyřech milionech hektarů federálních pozemků, kde to dříve nebylo možné.
Trump popírá závěry vědců o roli spalování fosilních paliv v oteplování klimatu a již během svého prvního funkčního období od pařížské dohody o klimatu odstoupil. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Biden, se USA k dohodě opět připojily. Cílem dohody z roku 2015 je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a společně postupovat proti změně klimatu.
V dokumentu předloženém OSN v roce 2021 současná administrativa počítala s tím, že závazky vyplývající z pařížské dohody znamenají pro USA snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 50 procent ve srovnání s rokem 2005. Pro dosažení tohoto cíle nynější administrativa mimo jiné počítala s rozsáhlými investicemi a pobídkami pro zavedení zelených technologií v průmyslu, dopravě, stavebnictví či s větší ochranou lesů.
Dramatické změny zřejmě Trumpův návrat přinese také v imigrační politice. Republikán v kampani líčil přistěhovalce jako hrozbu pro Američany a sliboval největší deportační program v dějinách země. Avizovaná snaha vyhostit miliony lidí pobývající v USA bez povolení by však byla logisticky náročná a také velmi nákladná.
Podle informací listu WSJ nyní Trumpovi poradci zvažují vyhlášení krizového stavu v souvislosti s migranty, což berou jako postup, který by jim umožnil využít prostředky armády na vymáhání imigrační politiky. Exprezidentovi spolupracovníci uvádí, že nová administrativa by se nejdříve zaměřila na zhruba 1,3 milionu přistěhovalců, kteří již od imigračního soudu dostali poslední výzvu o vyhoštění.
„Americký lid výrazným rozdílem znovuzvolil prezidenta Trumpa a dal mu mandát, aby naplňoval sliby, se kterými vedl kampaň,“ uvedla jeho mluvčí Karoline Leavittová.
ČTK
