Rubrika: Brno a jižní morava
Správa národního parku v těchto dnech likviduje nepůvodní dřeviny. Lidé proto musí být ostražití
Znojmo - Se zvýšenou opatrností musí po následující měsíc a půl chodit lidé Národním parkem Podyjí. V těsné blízkosti turistických cest totiž lesáci budou těžit a skládat dřevo. Jedná se zejména o lokalitu Papírna a plochy pod Šobesem, okolí cyklostezky mezi Havraníky a Popicemi, okolí cesty na Sealsfieldův kámen či Příčky u Lukova.
Podobně na tom bude i okraj lesa u takzvané čížovské cesty a dále místa v lokalitách Na Keplech, U Vranovské brány a také podél Felicitina okruhu ve Vranově nad Dyjí.
"Většinou se jedná o plánované zásahy zaměřené na odstranění nepůvodních nebo nevhodně vysazených druhů dřevin. Popřípadě půjde i o těžbu stromů napadených kůrovcem," uvedla Petra Formanová ze správy parku.
Po těžbě dřeva provedou lesáci v místech standardní úpravy ploch a okolních cest používaných k dopravě kmenů stromů. Plochy po kácení, na nichž budou chybět mladé stromky, pak zalesní vhodnými dřevinami. Mezi ně patří zejména dub zimní, lípa malolistá či buk lesní.
"Žádáme návštěvníky, aby respektovali omezení vyplývající z této provozní situace, pohybovali se po území národního parku se zvýšenou opatrností a dbali pokynů na výstražných tabulkách," upozornila pracovnice správy parku.
Největší těžba se nyní odehrává v oblasti Devíti mlýnů, tedy v lokalitách Papírna a pod Šobesem. V místě lesáci zbavují park zejména akátu a jasanu amerického. "To jsou vysloveně nepůvodní dřeviny, obě byly dovezeny ze Severní Ameriky," uvedl Petr Vančura ze správy parku.
Ta provádí těžbu nepůvodních dřevin, zejména akátového porostu, již přes deset let, a to na všech místech parku. Těžební práce provádí v zimě, aby minimalizovala škody, které těžba v parku způsobí.
Nejedná se jen o akáty či jasan americký, které nemají v Podyjí co dělat. Jsou to i borovice černá, borovice vejmutovka či dub červený. Celkem se jedná asi o dvacet druhů. "U vody třeba byly kdysi vysazeny smrky, přitom smrk se k té vodě absolutně nehodí," přiblížil Vančura. Vědci přednostně likvidují nepůvodní dřeviny z první zóny parku. Předpokládají, že z Podyjí zcela zmizí do roku 2050.
Na těžbě se podílí speciální stroje šetrné k přírodě. Původní těžkou techniku, kolové stroje zvané lakatoše, nahradily pásové soupravy.
Padlé stromy, které se v Podyjí vyskytují stovky let, naopak přírodovědci ponechávají svému osudu, aby zůstaly součástí přírodního procesu. Takto "nedotčeno" zůstává více než třicet procent plochy přísně chráněného území.
