Vrchlabí - Na zóny s různým stupněm ochrany se Krkonošský národní park rozdělil v roce 1991 na základě nového zákona o ochraně přírody a krajiny.
„Když nám tehdy povinnost vymezit zóny s novým zákonem vznikla, relativně rychle jsme tak učinili, aniž bychom měli k dispozici jakékoliv jednotné metodické zadání. Jakmile v roce 2004 ministerstvo životního prostředí vydalo k této problematice první metodický pokyn, začali jsme pracovat na nové zonaci, která se nyní dokončuje,” říká náměstek ředitele Krkonošského národního parku Jiří Flousek.
* Jakými základními kritérii jste se při tom řídili?
Zásadní pro nás byly přírodní hodnoty a jejich zranitelnost.
* Ale ty se snad od začátku devadesátých let v Krkonoších nijak výrazně nezměnily?
Vroce 1991 neměl nikdo v republice s vytvářením zón zkušenosti. Tak se za základ nejcennějších zón vzaly přírodní rezervace, z nichž se udělala první a druhá zóna, přestože i na jiných místech hor byly srovnatelné přírodovědné hodnoty. Nyní jsme se proto do první zóny snažili zařadit to nejcennější, co v Krkonoších je, nevázat se tolik na území rezervací a hranice vést podle v terénu viditelných linií.
* Jak se nová zonace dotkne návštěvníků Krkonoš?
Dnes je ze zákona zakázán vstup mimo značené cesty v první zóně a návštěvní řád to zakazoval i ve druhé zóně. Teď je náš přístup takový, že v první zóně, která se rozšíří na většinu dnešní druhé zóny, bude zachován zákaz vstupu mimo značené cesty ze zákona a nový návštěvní řád umožní vstup kamkoliv mimo cesty ve druhé a třetí zóně. Co se pohybu turistů týče, nezmění se v podstatě vůbec nic.
* Turisté by tedy změny hranic zón příliš pocítit neměli. A co místní lidé, kteří třeba mají chatu ve třetí zóně a nově se ocitnou v přísnější druhé?
Změny zonace se z více než 95 procent týkají lesa ve vlastnictví státu. Horských luk, na kterých rekreační objekty většinou stojí, je v nich minimum. Takže veřejnost změny pocítí opravdu jen minimálně.
* Přesto, můžete uvést nějaká konkrétní místa, kterých se změny zonace dotknou?
Z druhé do první zóny spadne jen jedna louka pod Voseckou boudou. Ve druhé zóně jsou dnes třeba Zadní Rennerovky a podle nové zonace tam budou i Přední Rennerovky. Tím pádem se na Rennerovkách nebudou smět stavět nové objekty, které nesouvisí se zemědělskou činností. Ale jsme přesvědčeni, že je i veřejným zájmem, aby na těchto odlehlých lučních enklávách nevyrůstaly nové apartmánové domy, hotely nebo rodinné domky. S rekonstrukcí stávajících objektů by problém být neměl.
