Jan Král
Osud stromů určí pražští vědci, Ostrava se chystá na změnu parku
OSTRAVA Je lepší vysadit v centru města za sto tisíc korun vzrostlý strom, nebo za stejnou částku až třicet malých? I tak budou po včerejšku diskutovat obyvatelé Ostravy. Tamní radní nechali vysadit osm metrů vysoký dub bahenní, podle všeho největší strom vysazený na objednávku radnice.
„Je to nová cesta,” prohlásil o výsadbě v ostravských Komenského sadech starosta centrálního obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Miroslav Svozil (ODS). Dub má obvod kmene padesát centimetrů a je osm metrů vysoký. Zatímco vysazení tak vzrostlého dubu přijde městskou pokladnu na necelých sto tisíc korun, běžné menší stromy se vysazují za tři až patnáct tisíc korun.
Dub bahenní byl symbolicky vysazen na místě, kde zhruba před rokem padl kvůli větru asi stoletý habr. Centrální ostravská radnice, která už řadu měsíců vede spory s různými ekologickými organizacemi ohledně metody kácení a vysazování stromů v městském centru, nyní slibuje, že vysadí během následujících dvou let v obvodu nejméně šest stovek stromů.
„Zásadou se stává vysadit každý den nový strom,” slibuje starosta Svozil. Radnice dokonce vyzvala občany, aby sami hledali vhodná místa, kde by se stromy měly objevit. Najít takové prostory není podle místostarosty Jiřího Havlíčka (ČSSD) nijak snadné. Stejnou iniciativu, aby lidé hledali vhodné lokality k výsadbě stromů ve městě, vyhlásilo i občanské sdružení Svatý Václav, které bývá v otázce výsadby hlavním oponentem radnice.
Největší diskuse se stále vedou o to, zda vykácet zhruba padesát let starou lipovou alej v centrální části ostravského parku. Zásadní pro budoucnost asi sto šedesáti stromů bude posudek, který již několik měsíců vypracovávají vědci z pražského Botanického ústavu Akademie věd. „Posudek by měl být hotov do konce července,” řekl včera místostarosta Havlíček.
Posudek akademiků se stane jedním z podkladů pro správní řízení, jehož výsledky bude radnice akceptovat. Bez povolení kácet stromy ostatně ani nesmí.
Proti kácení aleje lidé v Ostravě dokonce podepisovali petici a protestovali na úřadech. Zatímco část znalců argumentuje tím, že stromořadí kácet není třeba, obvod si dál stojí za tím, že lípy mohou být nebezpečné. „Bezpečnost je pro mne jako pro projektanta na prvním místě. I když uznávám, že alej má krásu podobnou gotickému chrámu, v žádném případě bezpečná není,” tvrdí architekt Dušan Richtár, který se již od začátku devadesátých let Komenského sadům profesionálně věnuje.
Prakticky stejný názor sdílí Petr Vykrut z jedné z firem, která pečuje o veřejnou zeleň v Ostravě. „Lípy mají uschlé větve. Když je nepokácíme nyní, za pár let spadnou a už nebude co kácet,” míní Vykrut. Kdyby byly stromy v lipové aleji pokáceny, navrhuje architekt Richtár nasadit místo nich vzrostlé lípy podobné výšky jako včera zasazený dub bahenní.
„Vysazovány by byly celé skupiny vzrostlých stromů, které by měřily v obvodu až 35 centimetrů,” plánuje architekt. „Dub bahenní má nádherný tvar koruny, jeho listy mají na podzim ohnivě červené odstíny. Ty nejsou v Komenského sadech obvyklé,” vysvětlil Richtár.
Komenského sady nyní čekají i jiné úpravy než pouze vysazování a případné kácení stromů. Už v příštích týdnech, pokud to dovolí počasí, začnou dělníci zacelovat rozpraskaný asfalt chodníků, ještě letos mají být upraveny i vstupy do parku. Obvodní radnice nyní pracuje na zadání takzvané aktualizační studie - do budoucna chce zrušit stará nefunkční pískoviště nebo upravit prostory za Novou radnicí. Na řadu mají přijít i keře v parku. „Přerostlé tisy se stávají smetištěm odpadků, navíc se v nich skrývají i různé živly,” konstatoval místostarosta Havlíček. S tím souhlasí i Richtár, podle něhož se keře stávají nebezpečnými místy parku.
Komenského sady začaly podél řeky Ostravice v centru města vznikat již v roce 1919. Svojí rozlohou okolo třiceti hektarů patřily k největším parkům předválečného Československa. Dnes jsou vyhledávaným odpočinkovým místem mnoha Ostravanů.
