IVO VICENA
Lásku k lesům máme odedávna. Vznikla z ní řada písní, básní, uměleckých a literárních děl. V současné době ji lidé prokazují rozvoj turistiky i ozdravnými, sportovními a rekreačními aktivitami v lesích. Proč je právě les tak vyhledávaným ? Les je prostředím, které je chráněno před nepříjemnými větry, neboť jejich rychlost se na okraji lesa snižuje. Uvnitř lesních porostů se udržuje více vláhy, takže i v době sucha je v lese vlhčí vzduch a příjemněji se tam dýchá. Zelené stromy při fotosyntéze uvolňují do ovzduší kyslík, který působí příznivě na vdechování. Jeden stoletý smrk obohatí atmosféru za 1 hodinu o 1 kg kyslíku. Zelené koruny stromů uvolňují do ovzduší jemné, prchavé, aromatické látky, jejichž vdechování působí příznivě na lidské zdraví i psychiku. Zvláště ceněnými stromy jsou smrk, jedle a borovice. Vrcholky stromů a okraje jehličí jsou nositeli ionizace vzduchu, jejich příznivé účinky na lidské zdraví se připisují zvláště záporně nabitým iontům. Příjemnější a zdravější dýchání v lesích zajišťuje dále filtrování vzduchu od prašných a plynných imisí, které svojí adsorpcí a sedimentací zajišťuje povrch zelených korun a jejich jehličí nebo listí.
Vzduch čistí od plynných nečistot i vnitřek zeleného jehličí a listů svojí absorpcí. I když je ovzduší v jižních Čechách relativně čisté, přece jen obsahuje určité množství škodlivin, jako je kadmium, arsen, nikl, benzopyren nebo sloučeniny čpavku. Jejich zachycení korunami stromů přispívá ke zdravému prostředí nejen v lesích, ale i v krajině a obydleném okolí. K pohodě a spokojenosti pobytu v lesích přispívá také zpěv ptactva. Není proto lhostejné, když v mrtvém lese po kůrovci značně ubývá ptactva, mizí oblíbené druhy ptačích pěvců jako jsou červenky, pěnice, budníčci, pěvušky, kosi, drozdi nebo králíčci. Ani chráněnému tetřevuhlušci suché stromy nevyhovují, nemohou mu poskytnout čerstvé letorosty a pupeny, které jsou jeho zimní potravou. Známe také příznivý vliv, který pociťuje každý návštěvník lesa při pohledu na krajinu nebo korun stromových velikánů.
Takové pocity prožívají všichni. Proto přední americký ekolog Chris Maser považuje staré lesy za jedinečné, nenahraditelné, občerstvující a obohacující psychiku lidí. Staré lesy by měly být chráněny podle něho jako „oko v hlavě”. Ve svých důsledcích působí velkoplošné odumírání starých lesů po kůrovci na Šumavě proti vztahu lidí k lesům i přírodě a působí také proti mezinárodním snahám a konvencím, přijatých v minulých letech v Rio de Janeiro, Kjótu nebo Kodani o potřebě, aby každý stát přispíval k omezení nepříznivých vlivů na změny klimatu, skleníkových plynů nebo k udržení trvalé stromové zeleně, udržitelnému rozvoji přírody a na ochranu krajiny. Úhyn starých lesů v přírodních rezervacích kolem Modravy, Pramenů Vltavy, Plešného jezera, Trojmezí a Smrčiny jsou nenahraditelnou ztrátou.
