MARTINA ROUPCOVÁ
Evropští politici kritizují sázku na biopaliva a čím dál častěji ukazují na jadernou energii jako na ekologicky čistý zdroj
BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Ambiciózní recept států Evropské unie na zmírnění klimatických změn získává první trhliny. Přibývá politiků, kteří zpochybňují tu či onu část loni schváleného plánu. Unie by podle něj měla do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % a pětina energie by ve stejném roce měla pocházet z obnovitelných zdrojů. Na scénu také přicházejí se stále silnějšími argumenty zastánci jaderné energie.
Terčem kritiky se stala hlavně biopaliva. Bionafta či biomasa by měly za dvanáct let plnit nádrž každého desátého auta a kamionu v unii a podílet se tak na celkové kvótě obnovitelných zdrojů. Tváří v tvář rostoucím cenám potravin a pochybnostem, nakolik pěstování biopaliv sníží emise CO2, se ale množí hlasy, které kvótu napadají. První s útokem přišla Británie: premiér Gordon Brown označil cíl u biopaliv za „nereálný”. Jeho vláda podle tamního tisku už pracuje na alternativním návrhu, který chce představit zbytku unie. Skepticky se vyjádřil také šéf Evropského parlamentu Hans-Gert Pottering, když varoval před kácením lesů a deštných pralesů „jenom proto, abychom měli 10%biopaliv”. Nejjasnější slova zazněla od zákonodárců, kteří budou za unijní parlament dojednávat podobu budoucí závazné legislativy k biopalivům a obecně obnovitelným zdrojům. „Cíl 10 % by měl být změněn, ve světle cen potravin, rizik pro půdu a dalších aspektů.
Nějakých sedm procent osm procent by bylo realističtějších,” řekl švédský europoslanec a jeden z dvojice zpravodajů k budoucím klimatickým zákonům Anders Wijkman. Hlasovat o nich budou poslanci v září.
S argumentem růstu cen potravin nesouhlasí české ministerstvo životního prostředí.
„V Česku se biopaliva na zvyšování cen nepodílí, podílí se na něm hlavně v USA, kde se pěstuje hodně kukuřice, kterou my tolik nepěstujeme,” řekl LN mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
Paralelně s kritikou biopaliv a navržených kvót na maximální množství emisí CO pro jednotlivé státy - sedm zemí už kvůli nim sepsalo protestní dopis, Česko, na rozdíl od Slovenska, mezi nimi ale není - zaznívají čím dál častěji vlídná slova na adresu jaderné energie.
Na její „odtabuizování” apeloval minulý týden v Praze šéf Evropské komise José Barroso. Přidali se k němu Pottering, komisař pro energetiku Andris Piebalgs i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Italská vláda teď oznámila, že mimo jiné „ve světle snižování emisí” obnovuje jaderný program země.
Šampionem jádra je v unii se svou šedesátkou jaderných elektráren Francie.
A právě od ní se nyní očekávají návrhy, jak zlepšit pozici jaderné energie při vyjednávání o „zelených” normách. Protože ale Francie převezme v červenci předsednictví unie, její aktivity jsou velmi diskrétní. Francouzští diplomaté v Bruselu naznačují, že Paříž bude chtít etablovat jadernou energii jako „bezemisní zdroj” a dosáhnout toho, aby se k tomu „přihlédlo” jakožto k částečné kompenzaci, pokud daná země nevyrobí stanovené množství energie ze slunce či vody.
Francouzi počítají s pomocí Britů či Italů, ale hlavně Čechů a Švédů. Česko a Švédsko budou řídit unii po Francii, patří mezi zastánce jaderné energie a za jejich předsednictví bude muset dojít ke konečné dohodě unie na klimatických závazcích. Místopředseda vlády Alexandr Vondra nicméně nechtěl strategii dohodnutou s Francouzi a Švédy komentovat. Pouze řekl, že se čeká na „francouzský výkop”. „Je jasné, že jaderná energie je čistá, a je jasné, že bez její renesance nebude unie schopná splnit cíle, které si předsevzala,” dodal Vondra.
Ministerstvo životního prostředí, kterému šéfuje „zelený” Martin Bursík, má k jádru pochopitelně chladnější vztah. „Trváme na tom, že tahle vláda nebude budovat žádné nové bloky jaderných elektráren,” říká jeho mluvčí Kašpar. „Nic takového, co by upravovalo koncepci směrem k jaderné energetice, v EU zatím není a je to zcela v kompetenci členských zemí.”
„Samotný provoz jaderných elektráren není rizikový jako takový, ale to, aby nebyl rizikový, je velmi nákladné. Nese to s sebou další náklady, jako například na zajištění bezpečnosti,” tvrdí Kašpar.
