V místním referendu, které proběhlo právě před týdnem v pražské městské části Klánovice, zvítězila ta část klánovických občanů, kteří aktivně přistupují k věcem veřejným. Využili svého zákonného práva a v uskutečněném referendu vyhráli ti, kteří se vyslovili pro Klánovický les. Aspoň prozatím. Tentokrát se »ručička« překlopila ve prospěch zachování přirozené přírody. Dá se však očekávat, že golfová lobbistka paní Monika Bažantová udělá vše pro to, aby toto občanské rozhodnutí opět zvrátila.
Občané by si měli uvědomit, že právě v těchto dnech byly na jednotlivé radnice pražských městských částí rozeslány koncepty návrhu nového Územního plánu hlavního města Prahy, a že by tedy všichni občané, nejen občanští aktivisté, měli začít atakovat své starosty s náměty na úpravu navrhovaného územního plánu. Zkrátka to, co je pálí, by měli sdělit svým zástupcům v samosprávě. Právě nyní je totiž na to vhodná doba.
I Klánovickým se nyní nabízí velký prostor pro jejich další občanskou seberealizaci. Stávající územní plán, dosud platný, předpokládá totiž v místě vzrostlého lesa golfové hřiště, které zde fungovalo na konci první Československé republiky a jehož provoz zahubila druhá světová válka. Poválečným zalesněním byl Klánovický les opět scelen, přičemž potřeby golfistů v této severovýchodní části Prahy jsou i tak uspokojovány jinými plochami určenými pro golf.
Osobně nejsem proti rozvoji golfového sportu, který má nyní asi 45 tisíc registrovaných členů golfových klubů. To ovšem neznamená, že golfová hřiště mohou být budována kdekoli - i na orné půdě, pastvinách, dokonce i na lesní půdě, jako je tomu v případě Klánovického lesa. Když jsme kdysi dokázali vybudovat mostecký areál pro motoristický sport na území, na němž po dlouhé období probíhala důlní činnost, podobně by se i golfový sport (a jeho lobbisté) mohl snažit o obdobně vhodnou a společensky žádoucí úpravu takových míst, která přímo po rekultivaci volají. Třeba po bývalých pískovnách nebo na končících skládkách.
Rozumně uvažující člověk si přece musí uvědomit, že je řada sportů, které plně vyhovují požadavkům na zábavné a smysluplné prožití volného času dospělých i dětí a mládeže, a přitom nezaberou tolik prostoru. Kupříkladu 22 hráčů kopané se dokáže zabavit na ploše padesátkrát sto metrů. I jiné sporty - florbal, košíková, volejbal, které »pohltí« do dvaceti hráčů, vyžadují plochy velmi skromné. Nemluvě již o sportu nejrozšířenějším - pěší turistice ve zdravém přírodním prostředí, tedy nejlépe v lese, který přináší dobrodiní doslova všem. Porovnáme-li provoz těchto sportů s golfem, usoudíme, jak málo intenzivně je golfový prostor využíván. I tak je nutno v naší malé republice, jakémsi »městečku na dlani«, uvažovat.
Pokud čtenář míní, že golfový sport je vlastně sportem v přírodě, a tudíž by neměl milovníkům a ochráncům přírody vadit, neboť ji kultivuje, pak musím vysvětlit, že tomu tak není. Vycházka z Karlštejna od romantické řeky Berounky směrem k tamnímu golfovému hřišti ukazuje problém v celé své nahotě: po levé straně přírodní rezervace kypící životem, po pravé straně uměle upravovaný golfový trávník, kde je přirozeného života pomálu. Ostatně i každý zahradník ví, že není ideální na našich zahradách a zahrádkách trávníky kosit přes míru. Onen »anglický trávník«, na kterém si mnozí tolik zakládají a který je pro mnohé znakem high society, je sice na pohled krásný, a možná i měkký, ale chybí v něm to nejpodstatnější - život drobných savců a hmyzu.
Komunisté - ať už klánovičtí (kteří, žel, nemají zastoupení v klánovickém zastupitelstvu) či pražští, a mohu říci i já osobně coby pražský zastupitel -jsme vždy podporovali zachování lesního porostu v klánovické lokalitě. Zdůrazňuji, že nejsou a nebyli zde aktivními výhradně příznivci Strany zelených, jak může plynout z některých mediálních zkratek. Koneckonců i tato kauza je ukázkou toho, jak spojení rozumně uvažujících lidí může přinést dobrý výsledek.
Ze všech výše uvedených důvodů věřím, že rozum definitivně zvítězí i v kauze Klánovického lesa, který si občané Klánovic i širokého okolí přirozeně přejí zachovat jako místo vycházek a houbaření výletníků všech věkových kategorií. Mějme však na paměti, že i právě využitá forma přímé demokracie - místní referendum, které v tomto konkrétním případě jednoznačně ukázalo vůli místních občanů, není konečným vítězstvím. Ano, místní zastupitelstvo přihlédne k výsledku referenda, ale ještě není vyhráno. Rozhodovat ještě budou orgány hlavního města. Přesto se radujme, že se v té naší současné mizérii, kdy se lidé uzavírají více a více do sebe a mnozí podléhají konzumu, našlo dost těch, kteří se zorganizovali ve prospěch dobré věci.