Zajíci polní, kterých v české krajině v posledních desetiletích výrazně ubylo, potřebují v intenzivně obhospodařované krajině výrazně větší prostor k životu než v pestré krajině. Pro zvířata je obtížnější mimo jiné shánění potravy. Výzkum vědců Útvaru myslivosti Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivost (VÚLHM) poukázal na to, že v krajině s menšími půdními bloky a krajinnými prvky stačí zajíci zhruba sedmkrát menší prostor. Výzkumný ústav to uvedl v tiskové zprávě.
Vědci zkoumali vliv hospodaření na zajíce ve Středočeském kraji ve dvou lokalitách, a to jednak v oblasti s pestrou krajinou a průměrnou výměrou půdních bloků 4,31 hektaru, a také v oblasti s konvenčním způsobem hospodaření s průměrnou výměrou půdních bloků 15,11 hektaru. Sledovali takzvané domovské okrsky, tedy prostor, na kterém zvířata žijí.
Z výzkumu vyplynulo, že výměra domovských okrsků zajíce v intenzivně obhospodařované krajině byla zhruba 130 hektarů, naproti tomu v sousední lokalitě s pestrou krajinou to bylo 18,62 hektaru. „V pestré krajině se nachází relativně vysoký podíl obnovených polních cest a polních okrajů mezi menšími celky půdních bloků včetně dalších míst s nezemědělskou vegetací. Procento extenzivně využívané půdy je doplněno biopásy, které jsou cíleně ponechávány k dispozici volně žijícím živočichům," uvedli vědci.
Ústav zjistil, že zajíc velmi obtížně nachází v intenzivně obhospodařované krajině v různých částech roku vhodné úkryty nebo zdroje potravy. Poukázal také na to, že samice potřebují v době kojení mláďat potravu bohatou na tuky lipidy, čemuž odpovídají zejména obilniny. Raději si ale vybírají přirozenou potravu, jako jsou různé planě rostoucí byliny, traviny nebo polní plevely, pokud jsou v krajině dostupné. Větší nabídka potravy zkracuje dobu na pastvu, což snižuje riziko, že zajíce uloví predátor. Zajíce lze podle ústavu označit za takzvaný bioindikátorový druh živočicha, jehož populace udává kvalitu prostředí zemědělského ekosystému.
Lovecká sezona zajíce polního začala 1. listopadu a potrvá do konce roku. V minulé myslivecké sezoně 2022/2023 jich lovci ulovili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 33.691. V loňské sezoně chytli zhruba o 4000 zajíců méně než v roce 2013. Podle statistiky ministerstva zemědělství v roce 1988 myslivci ulovili 182.261 zajíců, v roce 1968 to bylo přes milion zvířat. Jako hlavní důvod klesajícího počtu uvádí i myslivci změnu životního prostředí.
Například na Žďársku lovili myslivci v 70. a 80. letech minulého století přes 20.000 zajíců za sezonu, nyní se roční odlov ve 120 honitbách v okrese pohybuje mezi 1200 až 1600 zajíci. „A to ještě nejsme v rámci Vysočiny nejhorší," řekl na začátku sezony ČTK Oldřich Sedlář, který tři desetiletí vedl okresní myslivecký spolek.
ČTK
