Tisková zpráva SVOL (21. 7. 2010)
Ústavní soud vyhlásil 20. července nález ve věci návrhu na zrušení § 68, odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které umožňují prosadit zásahy ke zlepšení přírodního prostředí bez souhlasu vlastníka za použití mechanismů odporujících ústavnímu pořádku.
Návrh předložilo počátkem roku 2008 pod patronací paní senátorky Václavy Domšové 25 senátorů na základě podnětu a diskuse se zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Ústavní soud návrh na zrušení předmětných ustanovení zamítl, nicméně potvrdil jako správný názor předkladatelů návrhu, že napadená ustanovení zákona jsou i přes možnost jejich ústavně konformního výkladu formulována příliš nekonkrétně a široce a doporučil, aby byla změněna při některé z budoucích úprav zákona.
Podle vyjádření předsedy SVOL Františka Kučery bylo hlavním účelem a smyslem návrhu přesvědčit Ústavní soud, že orgánům ochrany přírody jsou poskytnuty protiústavně široké a nadto nejasné kompetence, které lze vůči vlastníkům a nájemcům dotčených pozemků zneužít a jejichž využití může vyústit v nucené omezení vlastnického práva bez odpovídající náhrady. A to se evidentně podařilo.
„Ústavní soud ve svém nálezu vyjádřil přesvědčení, že existuje možnost vyložit a aplikovat § 68, odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb. ústavně konformním způsobem a tento ústavně konformní způsob výkladu současně popsal. Dovodil, že i úkony orgánu ochrany přírody, které učiní vůči vlastníkům a nájemcům dotčených pozemků, musí být realizovány podle správního řádu tak, aby bylo možno se proti nim odpovídajícím způsobem bránit a podrobit je soudní kontrole, a rovněž výslovně konstatoval, že za příslušné omezení vlastnického práva náleží dotčeným vlastníkům a nájemcům náhrada újmy (tedy nejen škody, o níž se zmiňuje text zákona)“, doplňuje právní zástupce navrhovatelů JUDr. Martin Flora.
Ústavní soud ve svém nálezu podrobně vyložil, jakým způsobem § 68, odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb. aplikovat, aby práva vlastníků a nájemců byla zachována, čímž rozptýlil podstatnou část obav vlastníků z možností, které § 68, odst. 3 a 4 zákona orgánům ochrany přírody poskytuje. Nález do budoucna brání svévolným postupům orgánů ochrany přírody a v tomto ohledu jej lze považovat za úspěch a významný posun směrem ke zvýšení úrovně ochrany vlastnického práva v České republice.
