Antonín Viktora
Rozlehlé mokřady na hřebenech Krušných hor jsou plné vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin. Nyní se dostaly na prestižní seznam mokřadů mezinárodního významu. To má zároveň přispět k jejich větší ochraně.
Krušné hory - Krušnohorská rašeliniště budou od nynějška více chráněna. Ve středu byly tyto unikátní lokality slavnostně vyhlášeny za mokřady mezinárodního významu. Do prestižního seznamu světově významných přírodních území byly zařazeny čtyři mokřady v Ústeckém a dva v Karlovarském kraji.
„Tento statut má přispět k větší ochraně zranitelných a ohrožených přírodních biotopů,” řekl náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Vyhlášení krušnohorských rašelinišť mokřady mezinárodního významu má v budoucnu ochránit nejen zdejší flóru a faunu, ale zejména jejich funkci velkého přírodního rezervoáru vody. Mělo by se tak předejít takovým případům, jako je necitlivé budování odvodňovacích systémů nebo těžba rašeliny.
„Negativním příkladem, jak se v oblasti nechovat, byla třeba těžba rašeliny u Abertam. Ta skončila teprve před dvěma roky. Soukromá firma pracovala pod tlakem občanských iniciativ i místních samospráv, které chtěly dolování zastavit. Bohužel, nakonec se podařilo zachránit jen asi dvacet procent původního rozlehlého mokřadu,” uvedl starosta Božího Daru Jan Horník.
Rašeliniště budou dál přístupná návštěvníkům Podle ochránců přírody je hrozbou pro lokalitu výstavba větrných elektráren a masivní rozvoj turistiky. Zařazení rašelinišť do mezinárodního seznamu chráněných míst ale neznamená, že budou uzavřena veřejnosti. „Je důležité, aby tyto oblasti byly přístupné nejen odborníkům, ale rovněž veřejnosti,” říká božídarský starosta Horník.
Vedení města naopak usiluje o obnovu naučné stezky napříč místním rašeliništěm, která je už přes dva roky kvůli havarijnímu stavu uzavřená. „Náklady na vybudování nového chodníku rašelinišťem se pohybují kolem 20 milionů korun a možná už koncem příští sezony na něj opět vkročí lidé. Měl by být ze dřeva akátu, které je pro tyto účely nejvhodnější,” říká starosta.
To, že bylo právě Božídarské rašeliniště vyhlášeno mezinárodně významným územím, chce Horník využít k větší propagaci města a jeho okolí. „Je to něco podobného, jako když je nějaká památka zařazena na seznam UNESCO,” uvedl.
Se zpřístupněním mokřadu souhlasí i náčelník Horské služby v Krušných horách Rudolf Chlad, který je zároveň předsedou sdružení Rosnatka, jež se o propagaci tohoto území snaží už několik let. „Horská služba postavila naučnou stezku v rašeliništi počátkem sedmdesátých let. Byly kolem toho různé debaty, jestli návštěvníci nebudou škodit přírodě. Nakonec se všichni shodli na tom, že chodník je lepší, než aby lidé chodili po mokřadu jen tak,” uvedl.
Krušnohorská rašeliniště byla zapsána do seznamu významných mokřadů podle takzvané Ramsarské úmluvy z roku 1971. Tato dohoda má zajistit celosvětovou ochranu a rozumné využívání všech typů mokřadů.
„Zařazení do ramsarského seznamu je spíše oceněním, neznamená to, že by ta území byla okamžitě chráněna zákonem. Samozřejmě to ale má i svůj praktický dopad. Některé lokality právě díky tomu získají ochranný statut přírodní rezervace nebo přírodní památky,” říká Vít Tejrovský z kláštereckého pracoviště CHKO Labské pískovce.
Přibudou tři rezervace Do seznamu byly zařazeny tři už vyhlášené přírodní rezervace - Cínovecké, Božídarské a Novodomské rašeliniště. Nyní se pracuje na tom, aby se rezervacemi staly i mokřady v okolí Hory Svatého Šebestiána a Kovářské na Chomutovsku a Rolavy na Karlovarsku, které jsou v prestižním seznamu také.
Krušnohorská rašeliniště byla na listinu zařazena pro svou unikátnost, danou výskytem zranitelných, ohrožených nebo kriticky ohrožených rostlinných a živočišných druhů. „Mezi ty nejznámější patří z rostlin rosnatka okrouhlolistá a prstnatec májový rašelinný, z živočichů to je například velmi vzácný střevlík Ménétriesův,” připomíná Tejrovský.
* Unikátní místa Krušnohorské mokřady mezinárodního významu Cínovecké rašeliniště Přírodní rezervace od roku 1991 (rozloha 150 ha). Vyskytuje se zde největší populace chráněné masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté. Novodomské rašeliniště Přírodní rezervace od roku 1967 (rozloha 389 ha). Roste zde například zvláště chráněný rojovník bahenní. Božídarské rašeliniště Přírodní rezervace od roku 1965 (rozloha 930 ha). Zajímavostí je například vzácná bříza zakrslá. Další území Na seznam mokřadů mezinárodního významu byla zařazena také rašeliniště u obcí Kovářská, Hora Svatého Šebestiána a Rolava. Brzy by se rovněž měla stát přírodní rezervací.
