V nevídaném množství letos vykvetl v národní přírodní památce Na Požárech nedaleko Rozvadova na Tachovsku v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les silně ohrožený rostlinný druh všivec lesní. Všivec potřebuje k životu vlhká otevřená stanoviště bez zastínění. Donedávna se v lokalitě vyskytovaly jen jednotlivé rostliny, letos tam ale vykvetly tisíce růžových květů drobných všivců, řekla dnes botanička a vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny CHKO Český les Markéta Kašparová.
Všivec roste na loukách, které po poválečném zániku obce Jedlina přestali lidé obhospodařovat a které postupně zarůstaly. V předchozích letech tam ale ochránci přírody na velkých plochách vyřezali náletové dřeviny a vytvořili tak vhodné podmínky
„Od roku 2001 zdejší louky pravidelně kosíme, vyřezáváme náletové dřeviny, likvidujeme invazní rostliny a na některých místech narušujeme travní drn,“ řekla Kašparová. Přírodovědci se také domnívají, že všivcům velmi prospěla zejména pastva jaků, kterou zde od roku 2021 zajišťuje Český svaz ochránců přírody Libosváry. Sečení a údržbu luk financuje CHKO z Operačního programu Životní prostředí EU.
Všivec je dvouletá, vzácně i vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky do 20 centimetrů, až polovinu délky může tvořit hroznovité květenství. Roste od nížin po horské polohy na krátkostébelných vlhkých loukách a pastvinách, často rašelinných, především na kyselých půdách. Kvete od května do června.
Téměř 80 hektarů národní přírodní památky Na Požárech tvoří pestrá mozaika rašelinných, slatinných a pcháčových luk, smilkových trávníků s roztroušenými porosty křovitých vrb a solitérních smrků. Žijí zde stovky druhů rostlin a živočichů. Řada z nich je vzácných a chráněných. „Ukazuje se, že péče o tuto národní přírodní památku má smysl. Rok od roku roste druhová rozmanitost a zvětšují se populace chráněných druhů rostlin a živočichů. Péče prospívá třeba orchideji prstnatci májovému, masožravé rosnatce okrouhlolisté nebo vrbě borůvkovité, která v České republice roste na pouhých čtyřech místech. Daří se zde také motýlu perleťovci severnímu, mravenci rašelinnému nebo i nově objevenému druhu lokality střevlíku Ménétriésovu,“ doplnila Kašparová.
ČTK
