V kolumbijském Cali dnes začala konference OSN o biodiverzitě, která potrvá do 1. listopadu. Sjeli se na ni vedoucí představitelé světové ekologické scény, aby zhodnotili klesající úroveň biologické rozmanitosti ve světě a závazky zemí k ochraně rostlin, zvířat a kritických stanovišť, informovala agentura AP.
Dvoutýdenní konference OSN o biologické rozmanitosti neboli COP16 navazuje na jednání v Montrealu v roce 2022, kde 196 zemí podepsalo historickou globální smlouvu o ochraně biologické rozmanitosti. Dohoda obsahuje 23 opatření k zastavení a zvrácení úbytku přírody, včetně toho, že do roku 2030 bude chráněno 30 procent planety a 30 procent zasažených ekosystémů.
Kolumbijská ministryně životního prostředí a předsedkyně COP16 Susana Muhamadová v zahajovacím projevu uvedla, že konference je příležitostí „shromáždit zkušenosti, které se na této planetě objevily od všech civilizací, kultur, znalostí ... k vytvoření životaschopných, relativně stabilních podmínek pro novou společnost vzešlé z této krize“.
Všechny důkazy ukazují na dramatický pokles početnosti populací a rozšíření druhů, uvedla Linda Kruegerová, ředitelka pro biodiverzitu v organizaci The Nature Conservancy. „Mnoho volně žijících druhů má méně prostoru k životu a jejich počet klesá,“ řekla Kruegerová. „A vidíme také rostoucí míru vymírání. Druhy, které jsme ještě ani neobjevili, vymírají.“
Podle Programu OSN pro životní prostředí zažívá svět největší úbytek života od dob dinosaurů - vyhynutí nyní hrozí přibližně milionu druhů rostlin a živočichů. V amazonském deštném pralese patří mezi hrozby pro biologickou rozmanitost rozšiřování zemědělských ploch a silniční sítě, odlesňování, lesní požáry a sucho, uvedl Andrew Miller, ředitel propagace organizace Amazon Watch, která chrání deštný prales. „Když to všechno spojíte dohromady, je to skutečná hrozba pro biologickou rozmanitost,“ řekl.
Podle dvouleté zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a londýnské zoologické společnosti Living Planet, která byla zveřejněna tento měsíc, se celosvětové populace divokých zvířat za 50 let snížily v průměru o 73 procent. Zpráva uvádí, že za stejné období v Latinské Americe a v Karibiku průměrně poklesly zaznamenané populace volně žijících živočichů o 95 procent.
ČTK