logo Silvarium tisk

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v aktuálním programu na zadržování vody v krajině na 12 vybraných místech rozmístila 829 malých a 182 velkých přehrážek. Do konce programu v roce 2023 plánuje v dalších lokalitách více než 600 malých a 200 velkých přehrážek. Zpomalí odtok vody, a přispějí tak ke zlepšení koloběhu vody v krajině. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Současný projekt, který začal v roce 2017 a je rozdělený do dvou etap, je dalším v řadě, kterým národní park reaguje na klimatické změny způsobující vysychání mokřadů.

"Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu. Jen v posledních letech jsme realizovali či ještě realizujeme celou řadu projektů, které souvisely s podporou mokřadů přímo v terénu," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Šlo například o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP v letech 2010 až 2014, Stabilizace vodního režimu vybraných lokalit KRNAP v období 2014 až 2015, Ochrana a udržitelné využívání mokřadů ČR v letech 2014 až 2017 a Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP, který začal v roce 2017 a skončí příští rok. Poslední projekt je podpořen evropskými penězi z Operačního programu životní prostředí.

„Na revitalizovaných plochách máme monitorovací místa pro sbírání dat, která nám umožní srovnání počátečního stavu ploch a jejich postupný vývoj po zásahu. Obnovené mokřady budou významnou podporou při probíhající obnově lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, které byly v minulosti poškozeny imisemi,“ uvedl Drahný.

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště je na Černé hoře.

Vrchoviště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem nuly, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1500 mm a souvislá sněhová pokrývka tam leží od začátku listopadu do konce dubna. „Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů,“ uvedl Drahný.

Mezi nejvzácnější druhy krkonošských rašelinišť patří například drobný keř ostružiník moruška, pták slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské nebo bylina všivec sudetský. Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů.

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů patří v Krkonoších mezi nejpozoruhodnější biotopy . Největšími rašeliništními komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš jsou Úpské rašeliniště a Pančavská louka, které byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v tzv. Ramsarské úmluvě.

ČTK

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě