Kraj Liberecký
JAROSLAV HOŘENÍ
Ze zhruba čtyřiceti hektarů Labské louky by mělo během dvou let zmizet tisíc tun kleče, která se v Krkonoších nekontrolovatelně rozrůstá, a ohrožuje tak vzácné a chráněné rostliny.
Včera zahájený projekt počítá během dalších let s ošetřením až 180 hektarů kleče, která byla po druhé světové válce v horských partiích uměle vysázena.
Co s rozrůstající se klečí, to řeší ochranáři od konce devadesátých let. „Možnosti dalšího vývoje byly dvě. Buďto rezignovat a nechat klečové výsadby rozrůstat s tím, že zaniknou některé místní populace významných i chráněných druhů, nebo aktivně zasáhnout do těchto člověkem vytvořených porostů a nějakým způsobem je přetvořit do mozaiky klečových porostů a trávníků,” řekl botanik Josef Harčarik.
„Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy,” podotýká ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Borovice kleč, uměle vysazená nad horní hranicí lesa, utiskuje například jestřábníky, což jsou rostliny, které se nevyskytují nikde jinde než v Krkonoších, dále zvonek český, hořce, prhu arniku i koniklec a také ptáky lindušky.
Kromě Labské louky se má projekt úpravy porostu kleče týkat také Pančavské louky, Bílé louky a okolí Chalupy Na Rozcestí. Prořezy porostů budou od kosmetických deseti procent až po razantních devadesát procent. „Jsme přesvědčeni, že to je naplňování základního poslání národního parku, kterým je zachování a zlepšení stavu přírody zejména v první zóně parku,” tvrdí Harčarik.
Protože se práce týkají nejpřísněji chráněných partií, tak je použití mechanizace značně omezené. Nejčastěji používaným nástrojem jsou vyštipovací nůžky. „Zkoušely se různé postupy, třeba motorové pily se neosvědčily, protože bylo nutné zaříznout do půdy, což nechceme, navíc se tupily pily – a to bylo drahé,” říká pracovník parku Tomáš Janata. K silnici je nutné vyštípané porosty donést v rukou, až tam je možné použít náklaďák či čtyřkolku. V příštím roce, až pracovníci postoupí dál od cest, se dokonce počítá s nasazením vrtulníku. „První část projektu bude stát přes pět milionů. Návštěvníků by se práce neměly příliš dotýkat. Dělá se ráno od pěti do deseti a pak odpoledne od čtyř do soumraku, takže v té nejexponovanější době je prakticky klid,” říká mluvčí parku Radek Drahný.
Správnost prořezu kleče ukazuje před pěti lety zkušebně provedený zásah na lokalitě U Čtyř pánů, kde se do vymícených prostorů vrátily vytěsněné rostliny.
Kdo by si chtěl vyzkoušet, jaké to je vyštípnout kus kleče, za což by člověka strážci parku před lety hnali holí, může v sobotu v půl desáté dorazit ke srubu u Vrbatovy boudy, kam jezdí autobus. I přes současné zásahy do porostů však patří krkonošská kleč jinde mezi rostliny, které se nesmějí poškozovat.
