Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině. V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách. ČTK o tom dnes informovali zástupci Správy KRNAP.
„Význam mokřadů si uvědomujeme, i proto jsme ve snaze zlepšit jejich stav v posledních letech realizovali tři velké projekty," sdělil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Zachování nebo obnova přirozeného režimu mokřadních stanovišť je podle něj jedním z cílů, které si Správa KRNAP vytyčila.
„Dělá nám radost, že ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení prací dochází k obnově mokřadní vegetace. Obvykle už v další sezoně po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků," uvedl Böhnisch.
První dva projekty patřily k prvním rozsáhlejším pokusům o zlepšení stavu odvodněných lesních společenstev. Navázal na ně loni dokončený a zatím nejrozsáhlejší projekt Revitalizace mokřadů. "V jeho první části jsme přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy. V druhé části projektu jsme provedli zásahy na jednotlivých plochách," řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch vznikl systém přehrážek, které zpomalují či zastavují odtok vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním se podle Drahného likviduje odvodňovací systém a mokřad se obnovuje. Práce se týkaly 35 lokalit, zrušilo se přes 40 kilometrů odvodňovací příkopů hrazením a zahrnováním. "Řečí čísel, pokud by se zrevitalizované kanály naplnily, zadrží přibližně 120.000 m3 vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce. Ze všech upravených ploch bylo vybráno deset, na kterých je nastavené dlouhodobé sledování změn vegetace, hladiny podzemní vody, pH a teploty," uvedla garantka projektu a vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP Viera Horáková.
Krkonošské mokřady mají několik podob, jsou součástí Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoše, tedy evropské soustavy NATURA 2000, s výskytem řady chráněných druhů. V původním bezlesí na hřebenech hor jsou vrchovištní subarktická rašeliniště, která jsou ve střední Evropě výjimečným ekosystémem. Tato rašeliniště na území Krkonoš, například Úpské nebo Pančavské rašeliniště, jsou zařazena na seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, s polskými rašeliništi tvoří přeshraniční ramsarskou lokalitu, uvedl KRNAP.
„Kromě klasických rašelinišť máme v Krkonoších také rašelinné a podmáčené smrčiny, do jejichž podoby v minulosti značně zasáhl člověk. Odvodnil je," sdělil Drahný. Důvodů byla řada, na přelomu 18. a 19. století snaha rozšířit lesní porosty jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnosti, později pro sklářství a další průmyslová odvětví. „Odvodňování v 80. a 90. letech minulého století bylo snahou obnovit porosty po těžbách vzniklých jako následek emisního spadu a odumírání lesů. Faktem ale je, že odvodněním se snižuje hladina spodní vody, dochází ke zvýšené erozi," uvedl Drahný.
Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště, která jsou na hřebenech hor součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima, srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To podle vědců vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů.
Největší ohrožení pro tyto cenné lokality podle správců národního parku představují návštěvníci Krkonoš, když nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v klidových územích KRNAP. V poslední době rašeliniště ohrožuje i nástup klimatické změny spojený s výkyvy počasí v podobě delších suchých období.
ČTK
