IVAN TRUHLIČKA
Nejkvalitnější turistické chodníky v Krkonoších se i dnes dláždí způsobem, který už před více než dvěma tisíci lety používali staří Římané. Takzvané štětování je sice pracné, ale nic lepšího zatím nikdo nevymyslel.
Proto na ruční vydláždění dalších cest půjde i část z 50 milionů korun, které na opravy horských komunikací pošle do Krkonoš v příštích třech letech Evropská unie.
„Když jsme v roce 1994 z kamenů ručně vyskládali cestu z Růžové hory do sedla Sněžky, bylo to poprvé od roku 1945, kdy štětování v Krkonoších někdo použil,” vzpomíná Pavel Klimeš, který s rodinnou stavební firmou od té doby v našich nejvyšších horách vyštětoval přes 30 kilometrů turistických cest.
Štětované cesty se v Krkonoších už od doby německých starousedlíků dělají asi 1,5 metru široké a přibližně čtvrt metru hluboké. Nejdřív se položí pevné obrubníky, mezi nimi se vytvoří kostra z větších kamenů a ty se doplní menšími. Nakonec se přírodní dlažba napevno vyklínuje a nášlapná plocha se překryje hlínou, aby se po chodníku turistům dobře chodilo.
Po prudkém dešti ujel celý svah
„Vznikne tak vlastně plochá klenba, která vydrží neuvěřitelné věci. Asi největší extrém jsme zažili před čtyřmi lety, když pod Biskupským chodníkem ve Lvím dole po prudkém dešti ujel celý svah a část cesty, kterou jsme na něm vyštětovali, zůstala viset ve vzduchu. Jen jsme ji znovu podstavěli a bez jakýchkoli oprav slouží dál,” popisuje Klimeš.
Krkonošské cesty se štětují kameny z místních zdrojů a téměř bez mechanizace. Většinou totiž vedou vmístech, kam se ani žádná technika nedostane.
„Tak půlku kamenů obvykle vykopeme na trase a zbytek sesbíráme kolem. K přemisťování materiálu používáme jednoduché lanovky, kolečka, nosítka, ale velice často si musíme vystačit jen s rukama, které dostávají pořádně zabrat,” říká Klimeš.
Využívání původních kamenů je důležité i z ochranářského hlediska. „Na přelomu 70. a 80. let minulého století se na opravy krkonošských cest dovážel vápenec, který negativně působí na původní vegetaci. Třeba u cesty od Vrbatovy boudy k pramenům Labe rostou hořce, které jsou kvůli jinému složení půdy způsobenému vápencem temně fialové místo modré. Jinde se vyskytují rostliny, které do Krkonoš vůbec nepatří. Proto se při opravách turistických chodníků vápenec odstraňuje a nahrazuje původními horninami,” upozorňuje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Opravy naplánované na příští tři roky zahrnují téměř 19 kilometrů lesních cest a 8 kilometrů turistických chodníků po celých Krkonoších. Stavební úpravy budou stát bezmála 60 milionů korun, z nichž převážnou část uhradí Evropská unie.
Na seznamu s 23 položkami je například nový turistický chodník za přehradou v Peci pod Sněžkou, cesta od kapličky v Obřím dole k bývalé chatě Kovárna, cesta ze Sovího sedla přes Jelenku na Sněžku nebo oblíbené cesty z Labské boudy k pramenům Labe a z křižovatky U Čtyř pánů na Krakonošovu snídani.
„Opravovat se budou i svážnice, které jsou životně důležité především pro naše hospodaření v lesích. Ale v případě potřeby je mohou velice účelně využít i policisté, horští záchranáři nebo hasiči,” říká mluvčí parku.
Rozsáhlé opravy krkonošských cest budou probíhat ve čtyřech etapách při běžném turistickém provozu. „Návštěvníky by opravy neměly nijak výrazně omezit. Nepředpokládáme, že bychom kvůli nimmuseli nějakou cestu uzavřít,” upřesňuje Drahný.
