V lužním lese V Lyngu u polské hranice u Dětmarovic na Karvinsku našel letos entomolog Ondřej Sabol 43 vzácných druhů brouků. Z nich jeden druh - dřevomil Clypeorhagus clypeatus - byl nalezen teprve potřetí v České republice. Odborník tak prokázal, že les, jehož část vlastní Český svaz ochránců přírody (ČSOP), patří k významným lokalitám výskytu brouků. Dnes to sdělil koordinátor kampaně Místo pro přírodu Jan Moravec z ČSOP.
Sabol ve spolupráci s členy ČSOP Cieszynianka zkoumal les celý rok, od jara až do podzimu. Šlo o první podrobný entomologický průzkum tohoto území. „I když zajímavé nálezy se v této lokalitě daly očekávat, výsledky byly velmi příjemným překvapením. Nalezeno zde bylo 281 druhů brouků, z toho 42 druhů zapsaných v tzv. Červeném seznamu (soupisu nejohroženějších druhů České republiky),“ uvedl ČSOP.
V případě tří druhů šlo o první nález v Moravskoslezském kraji. „Jsou mezi nimi druhy poetických či kuriózních jmen, jako větevníček, huňatoštítník, hubokaz, topolníček, pýchavkovník, lesklec, houbožrout, vějířník, lejnomil, kůrař nebo spuchřelík,“ uvedl ČSOP. Mezi nalezené brouky známějších jmen patřili střevlíci, drabčíci, potemníci nebo mandelinky.
„K nejzajímavějším objevům patří dřevomil s vědeckým jménem Clypeorhagus clypeatus (česká jména většina těchto druhů nemá). Jde teprve o třetí registrovaný nález tohoto druhu v České republice. Ke svému životu potřebuje dostatek tlejícího dřeva padlých kmenů nebo větví listnatých stromů, prostoupených vlákny dřevokazných hub,“ uvedl ČSOP.
Zajímavý byl i nález drabčíka Hesperus rufipennis, který v Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy. Obývá duté kmeny, pařezy starých listnatých stromů, často žije pod vlhkou odstávající kůrou. Vzácný je také hrotař Mordellaria aurofasciata. Teplomilný brouk, jehož larvy se vyvíjejí v tenkých odumřelých větvích listnatých stromů a keřů, byl v kraji nalezen poprvé.
„Velké množství zdejších vzácných druhů je vázaných na staré mrtvé či odumírající dřevo, respektive na v něm rostoucí houby. Pravě takových stromů je V Lyngu dostatek, zatímco v běžné krajině, ať jde o hospodářské lesy, zahrady či třeba parky, se přednostně kácí. Místa pro přírodu slouží k tomu, aby i takovéto druhy měly kde žít,“ uvedl ČSOP.
Lužní les V Lyngu tvoří téměř 40 hektarů porostů, které z větší části před zhruba 60 lety vyrostly samovolně na do té doby zemědělské půdě a od té doby se vyvíjejí více méně bez zásahů člověka. Součástí jsou i mnohem starší stromy. „Spolu s přilehlými loučkami, starým sadem a místy neregulovaným břehem řeky tvoří přírodně velmi hodnotné území. Čtvrtinu tohoto pozoruhodného území vlastní ČSOP, čímž ho chrání před zničením,“ uvedl ČSOP.
ČTK
