Zdroj: Regionalist
Datum: 06.09.2007
Autor: Eva ŠINKOVSKÁ
Pahýly odumřelých stromů a doupné stromy na Vysočině již nebudou káceny a vedení Lesů České republiky je ponechá ke hnízdění ptáků. Ornitologové stromy vyhledají, označí a ty pak budou ponechány v porostech k přirozenému dožití a následnému rozpadu. Vyplývá to ze smlouvy, kterou podepsali zástupci Lesů ČR a České ornitologické společnosti.
Usychající i suché kmeny stromů jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků nebo útočištěm pro různé druhy savců a především velké množství bezobratlých, ale i lišejníků apod. Jejich odstranění ovlivní mnohé druhy, neboť tím ztrácejí místo pro úkryt a rozmnožování. Zároveň se ochuzuje i půdotvorný proces. Vhodné by proto bylo i v hospodářských lesích ponechávat alespoň malé skupinky stromů jehličnatých i listnatých na dožití a samovolnému rozpadu. "Projekt na ochranu odumřelých a doupných stromů bude proto přínosem nejen pro ptáky, ale i pro řadu dalších druhů a vůbec pro celý ekosystém lesa. Pahýly stromů, zejména listnatých, ponechávané v hospodářském lese přispívají k obohacení biodiverzity", uvedl jednatel pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině Vojtěch Kodet.
Lesy jsou jednou ze základních složek životního prostředí v Česku. Ovlivňují a zlepšují podnebí, vodní a půdní poměry, brání erosi půdy, mají estetický význam a jsou též místem rekreace pro lidi. Lesy jsou zdrojem důležité obnovitelné suroviny - dřeva. Za veřejný zájem je prohlašováno trvalé a vyrovnané využívání všech funkcí lesa a prosazování polyfunkčně zaměřeného hospodaření v lesích. V současné době je většina lesních pozemků na území Česka v majetku státu, což je považováno za dobrý předpoklad prosazování veřejného zájmu.
Lesy jsou prostředím, které je méně ovlivňováno člověkem, než je tomu v zemědělsky obhospodařovaném území. V důsledku organisovaného lesnického hospodaření a dalších faktorů v minulých dvou stoletích nedošlo na českém území k velkoplošnému nevratnému odlesnění, jako je tomu například místy ve Středomoří nebo na britských ostrovech. Lesnictví, vzhledem ke svému dlouhodobému pohledu, stálo u formování pojmu trvalé udržitelnosti. Někteří lesníci byli také u zrodu našich nejstarších chráněných území (např. lesmistr Josef John - Boubínský prales).