názory
JAROMÍR BLÁHA
Státní podnik Lesy České republiky vypsal až desetileté tendry na takzvané komplexní dodávky lesnických činností. Poslanecká sněmovna o nich jednala ve středu 14. dubna. Následující text shrnuje, proč Hnutí Duha s plánovanými zakázkami nesouhlasí.
Poznámka serveru Ekolist.cz:
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma: "Je pro ochranu lesů spravovaných Lesy ČR lepší, když tento státní podnik vypíše až desetileté tendry na lesní práce včetně prodeje dřeva,
nebo je vhodnější zadávat více menších krátkodobých zakázek?"
Své odpovědi nám poslali:
Stanovisko Ministerstva zemědělství.
Miloš Balák, předseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR.
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy organizace Hnutí Duha a člen Myslivecké rady ministra zemědělství.
Zdravé veřejné lesy
Veřejné lesy ve správě Lesů ČR pokrývají 17 % české krajiny. Úkolem státního podniku je pečovat o zdravé porosty, jež zajišťují dodávky dřeva i důležité služby. Slouží k výletům – do státních lesů se každý víkend vydávají asi dva miliony Čechů – a zadržováním vody chrání města i obce před záplavami. Regulují místní klima a čistí vzduch či protékající řeky od škodlivin. Domov tu má velká část naší fauny a flóry.
Sporné desetileté zakázky
Generální ředitelství Lesů ČR plánuje, že v celých polesích veškeré práce až na deset let svěří soukromým dřevařským firmám. Budou mít na starost všechno: kácení a takzvané přibližování (transport) dřeva, výsadbu stromků, budování oplocenek a podobně. Budou též prodávat dřevo a to velmi neprůhledným způsobem, který kritizoval mimo jiné Nejvyšší kontrolní úřad. Hrozí, že Lesy ČR tak přijdou až o desítky miliard korun, jež budou chybět jinde: na vylepšování zdravotního stavu lesů, služby pro turisty nebo ochranu přírody.
Rychlý zisk namísto péče o zdraví lesa
Přirozeným zájmem dodavatelských firem je, aby během desetileté lhůty, kterou dostanou, měly z polesí rychlý zisk. Proto budou poškozovat lesy holosečným kácením a podobnými praktikami.
Nemají také sebemenší zájem na takzvané přirozené obnově, kdy lesníci nechávají vykácená místa zarůst semenáčky. Je to zdravější pro les a také levnější, neboť se ušetří peníze za umělou výsadbu řádkovaných stromků – a právě to se dodavatelským firmám nehodí, protože by měly o dobře placenou práci méně.
České lesnictví historicky spočívalo v odpovědnosti konkrétního hajného za svůj revír. Akciovka, která má porost de facto svěřený na deset let, žádnou osobní odpovědnost necítí.
Zákon a smlouvy to neřeší
Generální ředitelství Lesů ČR argumentuje, že firmy musí dodržovat lesní zákon i takzvaný lesní hospodářský plán. Ale každý hajný dobře ví, že v mantinelech současného, slabého zákona lze o les vzorně pečovat i postupovat bezohledně. Platná pravidla vyžadují jen nízkou povinnou výsadbu listnáčů do umělých smrkových monokultur. Naopak dovolují i hektarové (a někde dokonce dvouhektarové) holosečné kácení. Garancí nejsou ani smlouvy s dodavateli. Lekcí jsou problémy, ke kterým došlo při pronájmech honiteb. Revírníci ani při sebevětší snaze nemohou mít mnohem silnější dodavatelské firmy pod kontrolou.
Skrytý pronájem
Dlouhodobé desetileté smlouvy s jednou dodavatelskou firmou, která zajistí veškeré práce v daném polesí a se státem se podělí o zisk z prodaného dřeva? To samozřejmě není nic jiného než skrytý pronájem. Přitom lesní zákon výslovně říká: „Nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření v lese je zakázán” (§ 5, odstavec 1).
Menší zakázky jsou lepší
Pro odpovědnou správu veřejných lesů je mnohem vhodnější, aby revírníci zadávali více menších a krátkodobých zakázek prověřeným místním firmám, o jejichž kvalitě se již přesvědčili. Mohou tak pružně reagovat na změny podmínek v lesích (například na velké větrné kalamity) i na ceny na trhu se dřevem, lépe kontrolovat odvedenou práci a vyžadovat plnění smluvních podmínek. Silné společnosti dostanou velkou zakázku od generálního ředitelství a revírníkovi či lesnímu správci budou prakticky dosazeny.
Ministerstvo zemědělství před dvěma lety najalo auditorskou firmu E. T. Kearney, aby navrhla, jaký model bude pro stát ekonomicky výhodný. Posudek mimo jiné doporučil „rozdělení zakázek na menší oblasti s cílem přiblížit velikost zakázky menším firmám”.
Proti dohodnutému programu
Vláda schválila takzvaný Národní lesnický program: bezprecedentní plán na ozdravění českých lesů. Vznikl jako široká dohoda mezi státními lesy, soukromými vlastníky, mysliveckou jednotou, Hnutím Duha, dřevařskými společnostmi i zástupci vědců. Počítá mimo jiné s větší výsadbou listnatých stromů a omezením holosečného kácení.
Program také chce ukončit letité spory mezi Lesy ČR a dodavatelskými firmami. Má v podniku nastolit transparentní obchodní vztahy a výhodná pravidla prodeje dřeva. Koordinační rada Národního lesnického programu k tomu zřídila expertní skupinu, jež dostala za úkol v červnu 2010 předložit návrh řešení. Rychlý postup generálního ředitelství vypadá, jako by se snažilo uzavřít smlouvy dříve, než experti dokončí svoji práci.
Přitom expertní skupina už první návrh předložila. Po důkladných analýzách doporučila vypsané tendry okamžitě zastavit. Kompletní analýzu i návrh expertů lze stáhnout na:
www.uhul.cz/forum/viewtopic.php?f=30&t=68&sid=cbdafe1b7b5dc9e7ef5a238e45697922
Ministerská komise: parodie na posouzení
Ministr zemědělství argumentuje údajnou nezávislou komisí, která prý plánované zakázky doporučila.
Jenomže komise nezávislá nebyla. Tvořilo ji 8 lidí: 4 zástupci dřevařských firem (které z navrženého modelu profitují na úkor státu – takže mají zájem jej prosazovat), 2 anonymní zástupci Lesů ČR (jména nebyla zveřejněna) a pouze 2 nestranní členové.
Navíc hodnocení probíhalo velmi podivně. Komisaři totiž měli prověřit zakázky z let 2008–2009. Zabývali se však pouze rokem 2008 (který byl hodně netypický mimo jiné kvůli dozvukům kalamit v lesích). Prozkoumali jen výhodnost prodeje 5,96 milionů m3 dříví. Jenomže Lesy ČR předloni vytěžily 8,25 milionu m3. Část byla prodána jinými než posuzovanými způsoby. Nicméně i po jejím odečtení se více než milion krychlových metrů někam poděl a vůbec nebyl zahrnut do posouzení.
Vytlačí místní firmy
Národní lesnický program také plánuje „organizovat správu a obhospodařování lesního majetku, zejména státního tak, aby přispívala ke zvýšení zaměstnanosti z místních zdrojů” (opatření 12.1), „[z]lepšit přístup místních firem k lesnickým zakázkám, zejména ve státních lesích” (opatření 13.2) nebo „umožnit dostupnost dřevní hmoty pro místní podniky
a občany především ve vazbě na státní vlastnictví lesů” (opatření 13.3). Vypsané tendry udělají pravý opak. Smlouvy budou na celé tzv. lesní hospodářské celky – řádově minimálně tisíce hektarů. A podmínky jsou nasta¬veny tak, že je u nás může splnit jen několik velmi silných společností. Tudíž drobné místní firmy a malí živnostníci nemají šanci.
Příslušné expertní skupiny Národního lesnického programu už varovaly, že dopadem plánovaných zakázek bude „likvidace mikropodniků na venkově a zánik pracovních míst”.
Riziko soudů či arbitráží
Minulé roky ukázaly, že Lesy ČR nejsou v neustále se měnících podmínkách – výkyvy v cenách dřeva na trhu, přírodní kalamity a podobně – schopné dodržet ani tříleté smlouvy. Natož pak desetileté. Stát se tudíž vystavuje riziku soustavných soudních sporů či arbiráží.
Co se děje ve státních lesích
Vypsané tendry nejsou jediná divná věc, která se v Lesích ČR – podniku, který spravuje 86 % státních lesů – nyní děje.
Nový generální ředitel Svatopluk Sýkora po svém jmenování provedl personální změny, při kterých důležité pozice předal přímo některým představitelům dřevařských firem. Například krajským ředitelem v Jihlavě se stal Václav Šebek, bývalý viceprezident jedné z největších společností CE Wood, která se s LČR a státem soudí (Mf DNES, 23. 9. 2009).
Dochází k destabilizaci podniku prodejem nemovitostí důležitých pro správu majetku – například hájoven revírníků, kterým hrozí, že budou muset do spravovaných lesů dojíždět. Tím ještě více ztrácí kontrolu nad svěřeným majetkem a prací dodavatelských subjektů. Prodej údajného nepotřebného majetku chce přitom generální ředitel v letošním roce zdvojnásobit a za rozprodaný majetek utržit 400 milionů korun (Hospodářské noviny, 9. 12. 2009).
Návrh řešení
Hnutí Duha navrhuje čtyři konkrétní kroky:
1. Zrušit vypsaný megatendr. Zakázku nyní prověřuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Během jeho šetření není možné výběrové řízení měnit. Ministr zemědělství by měl uložit generálnímu řediteli Lesů ČR, aby tendr zrušil ihned poté, co ÚHOS rozhodne. Antimonopolní úřad nezkoumá, jestli plánované zakázky poškodí lesy – pouze soulad se zákonem o veřejných zakázkách.
2. Vypsat krátkodobá výběrová řízení na dobu jednoho roku. Je na to dostatek času. Zakázky lze – i při započtení obstrukcí – stihnout, i kdyby tendry byly vy-psány až v červenci nebo srpnu.
3. Udělat organizační změny podle Národního lesnického programu a doporučení příslušné expertní skupiny. Počínaje rokem 2012 postupovat dle tohoto řešení.
4. Připravit novelu lesního zákona a nový zákon o státním lesním podniku, které zajistí zdravou péči o veřejné lesy a sta-noví pevná pravidla pro zadávání zakázek.
