Skupina bohatých ekonomik G7 čelí kritice od klimatických expertů a aktivistů poté, co na víkendovém summitu v japonské Hirošimě lídři nepřijali přísnější závazky ohledně odklonu od fosilních paliv v energetice. Napsal to včera deník Financial Times (FT). Německo a Japonsko podle něj uspěly ve snaze ponechat prostor pro využívání plynu, respektive uhlí.
Summit se konal krátce poté, co Světová meteorologická organizace varovala před narůstající pravděpodobností, že oteplování globálního klimatu do pěti let dosáhne hranice 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Skupina zemí vedená Nizozemskem, Novým Zélandem a Chile zase v pátek G7 vyzvala, aby se postavila do čela snah o konec užívání fosilních paliv, které změnu klimatu pohání.
Lídři Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Británie a Itálie v sobotním společném prohlášení tématu věnují značný prostor, nestanovili však termín pro uzavření uhelných elektráren. Slíbili, že tento proces urychlí, a také se přihlásili k cíli "plně nebo převážně dekarbonizovaného" energetického sektoru do roku 2035.
Podle listu FT se proti stanovení lhůty pro uhelnou energetiku stavělo Japonsko, které je silně závislé na uhlí, ropě a plynu v důsledku havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011. Deník si všímá, že prohlášení summitu zahrnuje také pasáž zdůrazňující přínos „zvýšených dodávek“ zkapalněného zemního plynu.
Německé „trvání na větších veřejných investicích do plynu“ a japonské odmítání zavrhnout uhlí „podkopávají vůdčí roli G7 v době, kdy je naléhavě potřebná“, míní Alden Meyer z výzkumného ústavu E3G, který se specializuje na klimatické otázky. Kritika přichází také od aktivistických skupin, jako je Climate Action Network, která sdružuje stovky organizací. „Slabé závazky“ přijaté na summitu skupina označila za nepřijatelné přehlížení „sílících varování od vědců po celém světě“.
ČTK
