V Pardubickém kraji vloni po několika letech klesla celková těžba dřeva. Meziročně se snížila o čtyři procenta na 1,56 milionu metrů krychlových. Snížení připadá na těžbu jehličnatých dřevin, těžba listnatých se naopak zvýšila, vyplývá z informací, které zveřejnil Český statistický úřad.
O čtyři procenta se minulý rok snížila těžba smrkového dřeva, u borovic byl pokles o 15 procent. Listnatých dřevin se meziročně vytěžilo o 44 procent více, ze 112 925 metrů krychlových připadá 34 812 na buk a 27 825 metrů krychlových na dub.
Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové se ve státních lesích listnaté dřevo několik let příliš netěžilo, protože lesníci byli zaměstnání likvidací kůrovcové kalamity. S jejím odezníváním se k těžbě listnáčů opět vrátili. „Posledních pět let jsme těžili kůrovcové dříví nebo suché borovice, tomu jsme dávali přednost a máme dluh v listnatých dřevinách. Jsou v mýtním věku a jejich porosty je třeba obnovit,“ řekla ČTK Jouklová. Druhým faktorem byly výhodné ceny dřeva, které šlo dobře na odbyt, a to i jehličnatého.
Výrazně nižší byla vloni takzvaná nahodilá těžba, která je důsledkem větru, námrazy, hmyzích škůdců či houbových chorob. Zatímco v roce 2021 na ni připadalo 1,4 milionu metrů krychlových dřeva, minulý rok to bylo 1,24 milionu metrů krychlových, což představuje pokles o 13 procent. Objem nahodilé těžby je ale stále vysoko nad hodnotami před kůrovcovou kalamitou.
V Pardubickém kraji kůrovec poškodil zvláště lesní porosty u Nasavrk na Chrudimsku nebo Moravské Třebové na Svitavsku. Na jaře roku 2019 ministerstvo zemědělství vyhlásilo mimořádnou kalamitní zónu pro šest katastrálních území na Svitavsku, konkrétně Hradec nad Svitavou, Banín, Bělá nad Svitavou, Moravská Dlouhá, Muzlov a Radiměř.
„V oblasti Nasavrk se ještě těží kůrovcové dříví, ale tamní lesní správa už není považovaná za kalamitní. Ty jsou už jen na severu Čech v oblasti Rumburska nebo Děčínska,“ řekla Jouklová.
ČTK
