Po více než dvou měsících mohou lidé zase chodit do lesů na Blanensku. Končí tak zákaz, který platil po děsivé vichřici z poloviny června. S jejími důsledky se budou lesníci potýkat ještě několik let.
BLANENSKO Tisíce polámaných a popadaných stromů zůstaly v noci z 12. na 13. června roztroušeny po lesích kolem Blanska. Zkázu způsobila noční vichřice doprovázená hustým deštěm. To, co natropila za jedinou noc, uklízejí lesníci už asi deset týdnů. A dosud odstranili přibližně osmdesát procent spadaných kmenů.
Přestože práce ještě nejsou hotové, zákaz vstupu do lesů končí definitivně už dnes. „Nebezpečné stromy jsme odstranili. Nebyl důvod žádat o prodloužení zákazu,” řekl ředitel Lesů města Brna Jiří Neshyba. Na začátku některých lesních cest přesto budou návštěvníky stále „vítat” výstražné cedule. „Budou informovat lidi, aby dávali pozor, že v lese se ještě stále těží,” vysvětlil Pavel Mauer, zástupce ředitele Školní lesní podniku Křtiny.
Zbytek popadaných stromů lesníci slibují odstranit nejpozději do konce září.
Za měsíc a půl vytěžili tolik, co loni za celý rok
Nejvíc stromů poškodila vichřice na území Lesů města Brna. Podle ředitele Neshyby jen za měsíc a půl po vichřici museli dělníci zpracovat čtyřicet tisíc kubíků dřeva popadaných stromů. „To je množství, které jsme loni vytěžili za celý rok,” podotkl Neshyba.
Část dřeva, kterou bylo možné prodat, už doručili odběratelům. Ze zbytků se vyrobí energetická štěpka, kterou využívají přednostně brněnské teplárny jako biomasu k topení.
Kromě stromů vichřice zničila také krmelce a posedy, které budou muset lesníci postavit znova.
„Vyčíslit celkovou škodu je teď obtížné. Nejdřív musíme zpracovat následky kalamity a zmapovat místa, kde bude třeba vysadit nové stromy. Už teď je ale jasné, že škody jsou mimořádně velké,” uvedl Neshyba, podle kterého vichřice z června neměla v historii Lesů města Brna obdoby.
Do podoby před kalamitou se lesní porost bude vracet několik let. Spoušť, kterou vichřice způsobila, se navíc může kdykoliv opakovat. „Následkům vichřice s tak velkou silou nejde předejít. Padaly i modříny, které mají nejlepší kořenový systém a jsou proti větru nejodolnější,” povzdechl si Neshyba.
Vichřice je připravila o turisty a o výdělek
Nejsou to ale jen lesníci, komu kalamita způsobila problémy. Se zákazem vstupu do lesů z jinak turisticky oblíbeného Moravského krasu zmizela část turistů.
Zřejmě nejvíc na to doplatil Nový hrad u Adamova. Všechny přístupové cesty k němu byly uzavřené a počet návštěvníků byl protomizivý.
Hrad si navíc letošní bilanci už spravit nestihne. „Končíme v půlce září,” řekla hradní šenkýřka Jana GĂĽtterová. Nový hrad, který stojí uprostřed lesů, by totiž bylo mimo letní měsíce komplikované provozovat.
Ostatní turistické cíle jsou většinou dostupné i po silnici, proto se jich odliv návštěvníků nedotkl tak výrazně. Přesto jsou podle blanenského tajemníka Jiřího Kučery místní rádi, že už zákaz končí. „Zpočátku několik lidí zrušilo i dopředu domluvené pobyty ve Skalním mlýně u Macochy. Pak se to uklidnilo, ale stížností bylo docela hodně,” popsal Kučera.
Zároveň s lidmi by se do lesů měla vrátit i místní zvěř. Ta má ráda klid a hlučné těžební stroje ji částečně vyhnaly do nerušených oblastí.