V rezervacích začal opět útočit kůrovec (Olomoucký deník)
STANISLAVA RYBIČKOVÁ DANUŠE KRČOVÁLesáci a ochránci přírody v Jeseníkách jednají o způsobu ochrany
Jeseníky/ V národních přírodních rezervacích v Jeseníkách se objevil kůrovec. Šíří se zejména v oblastech Králického Sněžníku a Šeráku -Keprníku, ale také na Pradědu a Rejvízu.
Boj proti nebezpečnému škůdci však rozděluje lesáky a ochránce přírody. Zatímco ti první by preferovali razantnější postup, ti druzí chtějí omezit lidské zásahy v nejcennějších lokalitách. „Naší snahou je ponechat prales v rezervacích co nejvíce přirozenému vývoji. Nechceme kácet napadené stromy, protože by se narušila struktura lesa. Dáváme přednost méně razantním zásahům, jako je chemický postřik, umístění lapačů nebo takzvaných lapáků, tedy kmenů dovezených odjinud, které se poté, co do nich nalétne kůrovec, odvezou,” řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar.
Na boj s pětimilimetrovým broukem povolali ochranáři letos i šestici horolezců. Ti šplhají s pomocí stupaček s hroty do koruny silně napadených stromů a železnými loupáky z něj odírají kůru nastojato. Je to pracné a pomalé, ale zároveň blízké přírodnímu procesu. „Povrch stromu napadený kůrovcem by se stejně do dvou let oloupal. Když zasáhneme včas, tak larva nedokončí vývoj a kůrovec neohrozí další stromy,” řekl k metodě Halfar. Ochranáři však zároveň trvají na tom, aby se část napadených stromů v rezervacích ponechala bez zásahu. Z toho mají lesáci velké obavy. „Je to dřímající hrozba kůrovcové kalamity. My bychom preferovali pokácení všech napadených stromů, jejich odvětvení a odkornění. To je nejúčinnější metoda boje proti těmto škůdcům v podmínkách národních přírodních rezervací, kde nakažené stromy i další kalamitní dříví zpravidla zůstává v porostu k postupnému zetlení,” řekl Jaroslav Hofmann z krajského ředitelství Lesů České republiky. Praxe v rezervacích je nyní taková, že revírníci Lesů České republiky vyhledávají stromy nově napadené kůrovcem a lesní správa pak musí požádat Správu CHKO Jeseníky, aby jejich asanaci umožnila. „Některé stromy musíme ponechat bez zásahu, část kmenů musí zůstat v kůře a je na nich povolen pouze chemický postřik. Ten je méně účinný a k přírodě méně šetrný než včasné odkornění stromů. Ale jakýkoliv zásah je lepší než žádný,” uvedl revírník Jaroslav Hofmann. Ochranáři jsou přesvědčeni, že ve vyšších polohách kolem dvanácti stovek metrů nad mořem, kde se nachází většina jesenických rezervací, rozšíření kůrovce nehrozí, protože drsné klima tomuto škůdci nesvědčí. Zatímco jinde se za sezonu vylíhnou až tři generace brouka a z jednoho napadeného stromu se pak může nákaza rozšířit až na dalších tři sta padesát kmenů, ve vysokohorských podmínkách, jaké vládnou i v Jeseníkách, se vylíhne jen jedna generace a ani ta někdy nedokončí vývoj.
Podle lesáků však může podcenění obranných zásahů způsobit přemnožení brouka i v horských polohách, kde jsou porosty oslabené v důsledku imisních zátěží minulých desetiletí. „V případě kalamity by byly ohroženy i zbytky velmi cenných původních horských smrčin. A to by byla nenahraditelná ztráta, ” uzavřel Hofmann.
