O TENDRECH STÁTNÍHO PODNIKU LESY ČR S JEHO BÝVALÝM ŘEDITELEM JIŘÍM OLIVOU:
* * Zrušte tendry státního podniku Lesy ČR, žádají živnostníci, ekologové i poslanci. Naposledy k tomu vládu vyzval jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Jak hodnotíte takovéto výzvy?
Taková prohlášení hodnotím jako značně proklamativní a bez většího praktického významu. Jak se pár týdnů před volbami k takovému usnesení postaví ministr zemědělství, je nabíledni. Navíc zřejmě stále ještě pokračují jednání mezi Lesy ČR a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže o zadávacích podmínkách zmíněných tendrů.
* * Podoba dlouhodobých tendrů vzešla z diskuse zainteresovaných a z vyhodnocení dvou variant prodeje dřeva. Neměl by tedy v současné situaci o případném zrušení či úpravě tendrů na lesnické práce a prodej dřeva rozhodovat právě antimonopolní úřad?
ÚOHS mohl k tendrům zaujmout jednoznačné stanovisko poté, co dostal podnět k jejich prověření a vydal předběžné opatření. Rozhodnutí, na něž čekala celá podnikatelská obec, však překvapilo přístupem ve stylu chytré horákyně. ÚOHS sice předběžné opatření zrušil, čímž de facto řekl, že výběrové řízení je v pořádku, avšak chce přinutit Lesy ČR ke změně podmínek, čímž říká, že až tak úplně v pořádku to zase není. Jednoznačné rozhodnutí, zda je vše v souladu se zákonem, ÚOHS nevydal, ačkoliv právě to je hlavní smysl jeho existence.
* * Ve vztahu k Lesům ČR to není první případ, kdy ÚOHS vydal ne-li zcela protichůdná, tak dost rozporuplná stanoviska. Čím si to vysvětlujete?
Tato kauza jednoznačně dokumentuje, jaký chaos ve správě státního majetku vládne. Stát, který by měl vytvořit a garantovat strategickou koncepci správy státního majetku, přenechává rozhodování o majetku všech občanů jednotlivcům, kteří dnes již ani nemusí být odborníky pro příslušný obor, ale stačí jim politická podpora a obecná pověst „skvělých manažerů”. Ti pak dělají rozhodnutí, nad kterými se skutečným odborníkům často až tají dech.
* *Ve státních lesích se rozhoduje o obrovském majetku, točí se nemalé peníze. A kde je majetek, bývá i mnoho zájemců, lobbistů, obhájců, pozadu nejsou ani politici. Hájí však někdo reálně i zájmy státu?
Hodnota majetku spravovaného státním podnikem Lesy ČR se odhaduje na 700 miliard korun. Podnik umisťuje na trh ročně osm miliónů metrů krychlových dříví. Jeho hospodářská a obchodní politika ovlivňuje zaměstnanost, podnikatelské prostředí v oboru, množství dříví na trhu včetně jeho ceny a dalších návazností. Před volbou způsobu a podmínek pro zadávání lesnických prací by měly být vyjasněny i další otázky: Mají na zakázky dosáhnout jen velké firmy, nebo jen menší regionální firmy, anebo snad všechny bez rozdílu? Chce stát, aby se firmy rozvíjely, rostly a platily více daní, nebo aby byly drženy na regionální, někdy stagnující úrovni? Jsou podnikatelé žádoucí, nebo si stát na vše najme vlastní zaměstnance?
* * Kdo by si podle vás měl na takové otázky odpovědět?
Při velikosti a ceně spravovaného majetku mají podle mne jediného odpovědného řešitele, a tím je vláda ČR. Jako jediná může do výběru optimální varianty zahrnout stanoviska všech navazujících resortů. Ředitel státního podniku obdrží toto zadání a je pak posuzován podle toho, jak je dokáže naplnit. Od roku 2004 však již sedmý ředitel Lesů ČR tvoří a hned také „realizuje” už sedmou koncepci hospodářské a obchodní politiky. Vždy za souhlasného pokyvování ministra zemědělství, který na tomto postu právě sedí, a za souhlasného mlčení těch, kteří jmenování ředitele zařídili. Živnostníci se bojí, že přijdou o práci, poslanci křičí, ministři mlží a ÚOHS říká, že je to složité.
* * Je naděje, že se v dohledné době něco změní k lepšímu?
Politické strany se nyní před volbami předhánějí ve slibech, jak to po volbách zařídí, tentokrát již s těmi správnými kandidáty, kteří opět čekají v záloze. Od tohoto stavu je ke klientelismu a korupci opravdu malý kousek. Možná je výstižnější říci, že systém tyto jevy přímo produkuje. Pokud chce příští politická reprezentace hájit zájmy občanů této země, jak všichni tvrdí, a přijme vládní (nikoliv ministerskou) odpovědnost za koncepci správy státního majetku, může to být pro společnost přínosem. Pokud se ale bude pokračovat v řízeném zneužívání státních majetků, bylo by asi nejlepší službou pro lid žádný státní majetek nemít.
