Místní radnice získala už podruhé certifikát za nejšetrnější hospodaření v lesích, které jsou v jejím majetku
Šternberk - Péče o lesy? Na výbornou. Takového hodnocení se v těchto dnech dočkala šternberská radnice za to, jak hospodaří v lesích, které jsou jejím majetkem. Již podruhé se jí totiž podařilo získat certifikát, který na základě odborných kontrol hodnotí, v jakém stavu udržuje lesy. „Je to nejvyšší ocenění, které mohl náš les dostat,” řekla mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Celosvětově nejúspěšnější systém hodnocení PEFC původně vznikl kvůli boji proti devastaci brazilských pralesů, postupně se však rozšířil do zhruba třiceti zemí na všech kontinentech. Patří k nim i Česká republika s certifikovanými 1,8 milionu hektarů lesů. „Město Šternberk vlastní tři sta hektarů lesů zejména v okolí místních částí Těšíkov, Dalov, Chabičov, a Krakořice. V bezprostřední blízkosti města je pouze zhruba pětačtyřicet hektarů lesa v lokalitě Nad Kioskem a dále menší části lesa v Aleši na katastru části Lhota u Šternberka,” vypočítal Jan Lacina z radnice ve Šternberku.
Lesy musejí na minimálně desetiprocentní ploše podstoupit podrobnou kontrolu vyškolených auditorů z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa. Ti na základě nejrůznějších kritérií posuzují, zda jeho majitel správně hospodaří.
Odborníci například zkoumají, zda po těžbě dřeva zavčasu vznikají nové porosty a jestli správci vysazují ty správné druhy. „Porost musí být ze zákona obnoven do dvou let. Někteří majitelé lesů žádají o různé odklady nebo se toto nařízení neplní,” vysvětlil Stanislav Slanina, tajemník sdružení vlastníků a správců lesních majetků České republiky. Majitelé by měli také dbát na to, aby se pěstovala dostatečně pestrá druhová skladba stromků. Kromě smrků by se tak měly vysazovat listnáče a modříny, díky nimž je les odolnější.
Nejde však jen o vysázení určitého počtu stromů, ale i o jejich ochranu. „Například když je v lese velké množství zvěře, měly by stát jedle za oplocenou ohradou, aby je zvířata nemohla poškodit,” objasnil Slanina. Certifikát také posuzuje, zda se používají hnojiva bez škodlivých účinků, zda se dřevo těží šetrným způsobem. Hodnotí také nakládání s obaly.
Vysvědčení dobrého hospodáře má ale vliv i na podnikání se dřevem. Celosvětově známé firmy typu IKEA,Stora Enso i naši výrobci propagují skutečnost, že jejich konečné výrobky pocházejí ze dřeva takto ohodnocených lesů.
Podobný typ certifikátu mohou dostat i pilařské firmy za použité technologie. To vše zvyšuje zájem o výrobek ze dřeva na celosvětových trzích. „Za posledních pět let získalo město z lesního hospodářství průměrně ročně 585 tisíc korun,” dodal Lacina.
