logo Silvarium tisk

Vědci a odborníci z osmi zemí dunajského povodí se shodli na tom, že je klíčové pravidelné zaplavování lužních lesů, jinak hrozí jejich zánik. Lužní lesy hrají důležitou roli ve vodním hospodářství a biodiverzitě tohoto regionu. Informovala o tom Česká zemědělská univerzita (ČZU) v tiskové zprávě. Ve Valticích se uskutečnilo mezi 11. a 13. zářím setkání vědců z mezinárodního projektu Dalia, jež se má zaměřit na ochranu lužních lesů. Jedním z prvních míst projektu je soutok Dyje a Moravy. Experti monitorovali vodní nádrže na tocích a vytvářeli predikce dopadů klimatických změn na okolní lužní lesy.

Lužní lesy, nacházející se v dolních tocích řek, slouží jako přírodní rezervoár vody, což jim umožňuje zmírňovat povodňové vlny a při suchých obdobích postupně uvolňovat vodu do okolní krajiny. Tyto lesy zároveň tvoří důležitý biotop pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Avšak kvůli změnám klimatu a nadměrnému čerpání vody je jejich existence v ohrožení.

Lužní lesy jsou životně závislé na pravidelném zaplavování. S postupujícími klimatickými změnami a zvyšujícími se nároky na využití vody se však podmínky v těchto oblastech zhoršují. Abychom tento složitý ekosystém dokázali udržet, je třeba uvažovat o vodním režimu komplexně, a to v celém povodí Dunaje,“ uvedla Zuzana Boukalová z Fakulty životního prostředí ČZU.

Jedním z pilotních míst projektu Dalia je lužní les na soutoku řek Dyje a Moravy, kde jsou lesy zásadně ovlivněny provozem vodních nádrží, jako jsou Nové Mlýny, Vranov a Vír. Monitoringem těchto nádrží se zabývá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV TGM), který ve spolupráci s Fakultou životního prostředí ČZU zpracovává data v predikčních modelech. Ty umožňují lépe porozumět dopadům klimatických změn na vodní režim v lužních lesích. Díky hydrologickým matematickým modelům mohou vědci doporučit vhodný vodní režim nejen pro fungování lužních lesů v povodí Dyje, ale i v evropském měřítku.

Podle Adama Viziny z VÚV TGM klimatické změny vedou k extrémům ve vodním režimu. „V důsledku klimatické změny dochází k výraznějším extrémům, ať už jde o maximální průtoky vody, které mohou způsobit povodně, nebo o delší období sucha. Tyto extrémní jevy se navíc objevují v jiných částech vegetačního období,“ řekl. Dodal, že se zaměřují na celkové zhodnocení vlivu klimatické změny na vodní režim v lužních lesích, jejich další možnosti přežití, a to například i s ohledem na možnost přemnožení komárů či jiného hmyzu.

Dunaj je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy. Protéká deseti zeměmi. Pramení v Německu a dále teče přes Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko a hraničí s Moldavskem a Ukrajinou. Povodí Dunaje zasahuje do 20 států mezi nimiž je i Česko s povodím Moravy a okrajovou částí Šumavy.

Projekt Dalia, financovaný Evropskou unií, sdružuje 22 partnerů z osmi dunajských zemí. Jeho cílem je vytvořit integrovaný systém, který pomůže řídit a chránit vodní ekosystémy v regionu. Přestože většina řek v povodí Dunaje nesplňuje standardy kvality vody, odborníci věří, že jejich práce může přinést pozitivní změnu.

ČTK

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě