České Budějovice/ Na Šumavu se vrátí stromy, které tu rostly od pradávna a jinde v Evropě se nevyskytují.
Malé laboratoři v Kašperských Horách se totiž podařilo objevit geny původních šumavských smrků, které našla prozatím ve čtrnácti oblastech Národního parku šumava, například na Boubíně, u Pramenů Vltavy nebo na Trojmezné.
Podle zakladatele laboratoře Jiřího Mánka může objev přispět k záchraně původních šumavských smrčin.
„Zatímco stromy, které nejsou na Šumavě původní, vynakládají veškerou svou energii na to, aby ve zdejších podmínkách přežily, původní smrky jsou mnohem odolnější. Hůře se lámou, jsou méně náchylné k chorobám,” řekl Deníku Mánek.
Výzkum zadal a hradí Národní park Šumava. „Pro nás je výzkum podkladem pro rozhodování. Na základě toho, jestli je porost původní nebo znaky původnosti nevykazuje, jsme schopni rozhodnout, co v tom území můžeme dělat,” uvedl Petr Kahuda ze Správy národního parku Šumava ve Vimperku.
Klonový archiv
Na tom už začali pracovat správci parku. „Z porostů, u kterých je původnost prokázána, můžeme získávat šišky a následně semeno a osivo pro další pěstování v lesních školkách. Reprodukční materiál můžeme získávat ale i jinými způsoby, to je například sběr klonů,” vysvětlil Kahuda s tím, že v současné době už vznikl klonový archiv, který se nachází v Srní.
Odolá kůrovci?
Ačkoliv je původní šumavský smrk plodnější a odolnější než uměle vysázené stromy, nelze říci, zda odolá kůrovci. Genetická analýza se těmito znaky nezabývala.
Připravuje se ovšem nový projekt, který si klade za cíl monitorovat přirozené zmlazení šumavských lesů.
Kůrovcová kalamita totiž stále vyvolává vášnivou debatu. Zatímco správa parku veřejnost uklidňuje, že na Šumavě se žádná apokalypsa nekoná a lesy se samy přirozeně obnovují, svaz šumavských obcí bije na poplach a tvrdí opak.
