Staré lesy v Evropě mohou významně přispět k zachytávání uhlíku z atmosféry a tím pomoct snižovat dopady klimatické krize, uvádí nová studie. K tomu je ale nutné trvale umožnit jejich pokračující růst a samovolný vývoj. O objevu informovala v tiskové zprávě Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze, jejíž vědci se na něm podíleli.
Výzkum analyzoval různé lesy po celé Evropě a vypočítal množství uhlíku uloženého v nadzemní, podzemní a mrtvé biomase stromů a v lesní půdě. Zásoby uhlíku v lesích bez přímého vlivu člověka byly podhodnoceny, a proto i nedoceněny v klimatických a lesnických dohodách a strategických dokumentech, míní experti.
Výsledky studie ukazují, že existencí starých lesů lze dosáhnout větší kapacity pro absorbování uhlíku. K tomu je ale třeba trvale umožnit jejich pokračující růst a samovolný vývoj. Podle vědců se jedná o jeden z důležitých prostředků pro zmírňování klimatické změny v Evropě.
Stromy ze starých lesů by mohly podle studie zachytit až 300 megatun (megatuna = milion tun) oxidu uhličitého ročně. Toto množství je vyšší než současné poutání uhlíku evropskými lesy. Pro srovnání roční objem emisí Evropské unie za rok 2021 byl 3541,5 megatuny.
Snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) v Evropě a různá opatření, aby se Evropa stala klimaticky neutrálním blokem ve světě do roku 2050, má zaručit Zelená dohoda pro Evropu, takzvaný Green Deal.
„Zelená dohoda zahrnuje Strategii EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030, která obsahuje závazek urgentně mapovat a chránit poslední pralesy a staré lesy v Evropě. Tato studie potvrzuje, že ochrana stávajících pralesů a starých lesů a jejich obnova by nejen prospěla biodiverzitě a plnila závazek EU k Úmluvě o biologické rozmanitosti (CBD), ale také podpořila Klimatickou dohodu EU významným přispíváním k cíli v oblasti absorpce uhlíku,“ uvedl Zoltan Kun, jeden z autorů studie.
Současný stav lesů v Evropě není podle Martina Mikoláše, dalšího ze spoluautorů studie, ideální. "Kácení starých lesů v Evropě i Česku se stále provádí. Podle zprávy EEA State of Nature z roku 2020 pouze 15 procent lesních biotopů v soustavě chráněných území Natura 2000 vykazuje příznivý stav ochrany," řekl.
Z toho důvodu vědci, kteří se na studii podíleli, začínají od ledna další rozsáhlý a podrobný výzkum na toto téma v rámci evropského projektu Horizon Europe - Wildcard. V něm budou analyzovat také různé skupiny organismů v půdě - cévnaté rostliny, mechorosty, lišejníky, houby, hmyz a půdní mikrobiom.
„Plné využití spontánních přírodních procesů je velice lákavé. Musíme ale porozumět tomu, co přesně se děje, když člověk v krajině nebo její části zcela přestane hospodařit,“ míní Pavel Šamonil, vedoucí jedné části začínajícího čtyřletého projektu. „Naším úkolem bude zjistit, kde a jak se zvyšují zásoby uhlíku i biodiverzity současně. Tedy kde 'nedělat vůbec nic' bude nejvýhodnější,“ doplnil vědec Kamil Král.
Novou studii publikoval vědecký časopis Communications Earth & Environment.
ČTK
