Vrby na horách se chrání před slunečním zářením, ty v nížinách se brání hmyzu. Během evoluce se rostliny naučily vytvářet velké množství různých chemických látek, díky kterým se dokáží přizpůsobit nepřízni prostředí ale i bojovat s patogeny nebo býložravci. Studie týmu Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd (AV ČR) se zabývá tím, jaké vlivy podporují vývoj chemické různorodosti rostlin. Studii publikoval časopis Ecology Letters, informovala AV ČR na webu.
Na výzkumu spolupracovali biologové z Česka, Dánska, Německa, Finska, Británie, USA a Panamy. Studovali druhy vrb rostoucí v různých nadmořských výškách. Zaměřili se na vrby nížinách v Česku a v horských oblastech rakouských Alp. Výsledky ukazují, že rostliny v různých nadmořských výškách volí různé chemické strategie, aby se co nejlépe vyrovnaly s typem stresu, kterému čelí.
„Ve vysokých nadmořských výškách jsou si všechny druhy vrb chemicky podobné a produkují strukturně příbuzné látky, které jim pomáhají odolávat škodlivým podmínkám v prostředí, jako je například vysoké UV záření. Je to podobné, jako my chráníme svou kůži před sluncem pomocí opalovacích krémů,“ řekl Volf.
Nížinné vrby jsou chemicky různorodější, podle vědců to může souviset se snahou vyhnout se jejich přirozeným nepřátelům. Tyto vrby musí bojovat především s býložravým hmyzem.
„Mnoho hmyzích býložravců, kteří se vyskytují v nízkých nadmořských výškách, se přizpůsobilo obranným mechanismům vrb a dává přednost potravě na stromech, které jsou si chemicky podobné. Proto je pro vrby výhodné mít různé chemické složení,“ řekl Volf.
Ke zkoumání chemických látek využili vědci takzvané metabolomické nástroje, pomocí kterých byli schopni analyzovat několik tisíc metabolitů naráz. Metabolomika studuje malé molekuly, takzvané metabolity, které jsou přítomné v buňkách nebo tkáních živých organismů.
Tento postup je podle vědců možný díky technologickému postupu ve výpočtech. Pochopení toho, jak a proč jednotlivé chemické látky vznikají pomůže vědcům vysvětlit, jak stres z prostředí i živočichů ovlivňuje evoluci rostlin.
ČTK