Čeští výzkumníci se zaměřili na rekultivaci ploch po povrchové těžbě výsadbou energetických plodin, jako jsou rychlerostoucí topoly, vrby nebo vytrvalé traviny. K zúrodnění půdy by mohla přispět rychlá tvorba kořenů, větví a listů zmíněných dřevin. Měly by mít při pěstování v pásech v kombinaci s pšenicí také pozitivní vliv na okolní pozemky a plodiny díky částečnému stínění, zmírnění větrů nebo vyššímu zadržování vody v krajině. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Národní centrum kompetence BIOCIRKL, které sdružuje zástupce odborných pracovišť a firem.
Pokusný nerekultivovaný pozemek s vysokým podílem jílů na výsypce Malé Březno hnědouhelného lomu Vršany na Mostecku vědci osadili rychle rostoucími dřevinami loni, výsledky projektu očekávají v roce 2028.
Cílem rekultivací je navrátit plochu po těžbě do zemědělského půdního fondu nebo zalesnit, přičemž nejčastěji jsou rekultivované plochy předávány k dalšímu užívání ve formě trávníků. Tým vědců z BIOCIRKL ale pracuje na navržení a ověření nových pěstebních metod vhodných pro energetické a rychle rostoucí dřeviny. „Jejich výsadby kombinujeme s biouhlem jako nosičem biostimulantů pro obohacení půdy, respektive zemin. Testujeme tedy biologickou účinnost různých modifikovaných organických hnojiv a biostimulantů na bázi hydrolyzátů,“ doplnil k tomu Radek Koprna z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).
Pěstování zmíněných dřevin na rekultivovaných plochách chtějí vědci doplnit fotovoltaikou. Agrovoltaické systémy budou po celou dobu pokusu měřit a vyhodnocovat zejména kvůli zjištění případných dopadů a vlivů jejich instalace na přilehlé plodiny, porosty a kvalitu půdy, uvedli v tiskové zprávě.
Praha 30. ledna (ČTK)
