Branov/Brno 10. prosince (ČTK) - Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zmapovali zhruba tisícovku milířů na Křivoklátsku, starých v některých případech i několik století. Milíře jsou hranice dřeva pokryté hlínou, v nichž se pomalým hořením vyrábělo dřevěné uhlí. Vědci využili k mapování milířů digitálního reliéfu krajiny a následného průzkumu terénu. Průzkum ukázal i místa, kde nejsou původní lesy, protože se na nich v minulosti hospodařilo, což změnilo strukturu i druhovou skladbu lesů. Oznámil to dnes v tiskové zprávě Filip Vrána z Mendelovy univerzity v Brně.
Po milířích jsou v terénu dodnes patrné stopy. Převážně se jedná o kruhové plochy o průměru pět až deset metrů s terénem precizně upraveným do roviny. Vědci také identifikovali kilometry starých cest a chodníků, které sloužily pro dopravu dříví i odvoz dřevěného uhlí.
"Milíře se nacházely na mnoha místech v lesích a jejich provoz, který trval i po druhé světové válce, ovlivnil řadu porostů. Nejvíce dřevěného uhlí se produkovalo v okolí Branova, Hudlic, Nového Jáchymova, Skryjí a Broumů," uvedl Tomáš Mikita z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky Mendelovy univerzity.
Rozvoj milířů i celého regionu souvisel s obdobím industrializace a průmyslovou revolucí začínající v polovině 18. století. Průmysl potřeboval uhlí, ocel, ale i dřevo. Dřevěné uhlí pro potřebu železářských podniků pálili lidé přímo v lese.
Terénní výzkum brněnských vědců v rámci projektu Grantové služby Lesů ČR začal na Křivoklátsku loni v revíru Kouřimec a další fáze pokračovala letos.