JAROSLAV PACLÍK
To tady už několikrát bylo. V krajském městě se opět rodí projekt vědecko-technologického parku.
Tentokrát je zde ale jeden velký rozdíl. Aktuálně nejde o plán krajského úřadu nebo jihlavské radnice, ale o podnikatelskou iniciativu a investici.
„V první fázi by šlo o investici asi za 400 milionů korun a postupné vytvoření zhruba padesáti až sta kvalifikovaných či vědeckých pracovních míst,” přiblížil předseda představenstva sdružení Energoklastr Jan Rakušan.
S výstavbou vědecko-technologického parku v Jihlavě by mohly pomoci i evropské peníze. „Dopracováváme finální verzi žádosti o dotaci. O přidělení peněz bude rozhodnuto do konce října,” předpokládá Jan Rakušan.
V současné době se Energoklastr rozhoduje mezi třemi lokalitami v Jihlavě - v úvahu přicházejí Hruškové Dvory, pozemky u dálničního přivaděče, nebo poblíž městského nádraží. Další zvažovaná lokalita je ve středních Čechách.
Vědci by se v laboratořích například zaměřovali na výzkum v oblasti energetiky. „Dále počítáme smateriálovým inženýrstvím a s projekty souvisejícími s využitím biomasy,” uvedl zástupce Energoklastru.
Nápad na výstavbu takzvaného „Centra transferu technologií” v Jihlavě vzešel ze spolupráce firem, výzkumných organizací (Centrum pro výzkum, vývoj a inovace -pozn. redakce), univerzit (zejména ČVUT v Praze a Mendelovy univerzity v Brně) a veřejného sektoru.
Podle Jana Rakušana nemusí vědeckotechnologické parky vznikat jen ve velkých městech. Pro Jihlavu hovoří například poloha uprostřed republiky.
Vědeckotechnologický park: nabízejí se tři možné lokality
„Vysočina je pro stavbu vědeckotechnologického parku vhodnou lokalitou,” říká děkan Fakulty elektrotechniky ČVUT v Praze Boris Šimák. „Například i pro náročné klimatické podmínky v regionu,”míní děkan. Vědecko-technologické parky fungují například v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Plzni.
Podobná stavba v Jihlavě by mohla například zahrnovat energetickou, klimatologickou a biochemickou laboratoř. „Vědci by zde měli možnost pracovat na projektech souvisejících s biomasou či s vývojem stavebních technologií. Zabývali by se i zvyšováním efektivnosti topných systémů nebo záměry týkajícími se výroby energie z odpadních vod,” naznačil možnou náplň centra krajský koordinátor projektu Energoklastru, podnikatel Lubomír Spurný.
Vědci by měli úzce spolupracovat s místními firmami, aby bylo možné aplikovat nové myšlenky a nové technologie v praxi.
Vedle vědy a výzkumu se chce jihlavské „Centrum transferu technologií” také zaměřit na vzdělávání - jak na přípravu studentů a absolventů na budoucí uplatnění, tak na rekvalifikace nebo celoživotní vzdělávání. Fungovat by tam mělo podle plánů rovněž poradenství a služby pro podnikatelský sektor.
V samotném objektu by postupně mohlo přímo fungovat i deset až dvacet malých či středních firem. Stavbu lze v případě získání dotace zahájit v roce 2011.
„Půjde o rozvoj vědy v regionu. Předpokládáme, že investor odkoupí část krajských pozemků,” řekl náměstek hejtmana Libor Joukl. Nebo půjdou investoři na pozemek města? „Ptali se na možnosti prodeje pozemků v naší průmyslové zóně,” uvedla Alena Kottová, vedoucí odboru rozvoje na jihlavské radnici. „V době krize se do města investoři příliš nehrnou,” dodala Kottová.
Základ týmu vědců se nyní tvoří. Někteří jsou rodáky z Vysočiny, nyní ale pracují jinde v republice.
