Jan Gazdík s přispěním Terezy Bartákové
Invaze cizích druhů
Do Česka se kvůli oteplování i lidské činnosti šíří desítky nepůvodních druhů živočichů a rostlin, které ničí zdejší přírodu. Vědci vyčíslují škody na miliardy. Navrhují, aby se touto novodobou hrozbou začali vážně zabývat politici.
Praha - Příroda se stává sama sobě protivníkem a dost jí v tom pomáhá člověk. Nekompromisní „nájezd” nepůvodních druhů živočichů a rostlin způsobují jen v Evropě škody kolem 13 miliard eur ročně.
Experti Evropské unie proto zpracovali databázi, v níž až dosud registrují 11 tisíc živočišných a rostlinných druhů, které na kontinent nepatří a mohly by v budoucnu způsobit nemalé ekonomické a ekologické ztráty. A mít také vážné dopady na zdraví lidí.
„Navrhovali jsme vznik evropského koordinačního centra, které by rizika těchto invazí zkoumalo a navrhovalo konkrétní kroky. Určitě by se i vzhledem k narůstajícím škodám a možným hrozbám pro zdraví lidí vyplatilo. Politici ale musí rozhodnout, zda centrum vznikne, či ne,” říká Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd.
Vědci například varují před želvou nádhernou, které se v Česku začíná dařit. Vcelku běžná je už například v pražských parkových rybnících a jezírkách. „A spatřena byla už i v Orlické přehradě,” upozorňuje Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Želva nádherná je podle něj pro ekosystémy v Česku nebezpečná v tom, že nemá přirozeného nepřítele, dožívá se desítek let a živí se ohroženými obojživelníky. Přesněji - spíše je decimuje.
„Zatím se nám nepodařilo prokázat, že se v našich podmínkách i množí. Pokud by se ale měla průměrná roční teplota zvyšovat stejným tempem, tak se to může klidně stát,” varuje Petrusek.
Zatím dělají paseku desítky rychle rostoucích želv, které si lidé jako malé pořídili a pak se jich kvůli velikosti zbavili tím, že je vypustili do přírody.
A stejné je to s norkem americkým. Fanatičtí ochránci přírody ho před léty při nájezdech na norčí farmy vypustili z kójí a ten zakrátko zaplavil celé Česko. Na Příbramsku tato inteligentní šelma už místy zlikvidovala vodní ptáky, ryby, raky i obojživelníky. „Prostě všechno sežrala,” dodává Petrusek.
Česku podle všeho hrozí v krátké době i invaze raka červeného, který pochází z Ameriky. Ten už zdomácněl v Německu či Rakousku, kde mění průzračná a mělká jezera či rybníky v zakalené žumpy bez rostlin a poté i ryb. Kromě toho norováním vážně narušuje hráze nádrží. K invazi raka červeného přispěli kvůli zpestření jídelníčku lidé, jenomže nepočítali s jeho rychlým rozmnožením v přírodě.
K cizorodým druhům patří i dramaticky se šířící motolice, což je červ, jenž napadá vnitřnosti jelenů. Největší ranou jsou nejrůznější hmyzí škůdci - ať už jde o mandelinku bramborovou či klíněnku jírovcovou. U klíněnky se vědci nejvíce obávají toho, že se přesune z kaštanu na javory.
V Česku to zatím nikdo nespočítal, ale třeba ve Velké Británii způsobují „dovezení” hmyzí škůdci škody za 30 miliard korun ročně.
Pozor na křížence křídlatky „Teprve dnes začínáme rozumět tomu, jak veliké ztráty způsobují v zemědělství či lesnictví cizí rostliny,” dodává Petr Pyšek. Například netýkavka žláznatá odláká vůní i množstvím nektaru hmyzí opylovače od původních tuzemských rostlin. A stejně tak křídlatka tvořící neprostupné porosty, pod nimiž nic jiného neroste. V Česku se navíc zkřížily křídlatka japonská a sachalinská v mnohem odolnější a agresivnější rostlinu narušující břehy řek. Vědci zatím v tuzemsku evidují několik desítek nekontrolovatelně se šířících rostlin.
***
* Důsledky invazí
Zemědělství a lesnictví
Dovezení rostlinní škůdci, jako je například mandelinka bramborová, jen v Evropě způsobují miliardové škody. Britští vědci vyčíslili podíl hmyzích škůdců na škodách v zemědělství na v přepočtu 30 miliard korun ročně.
Choroby a nákazy Odborníci se v posledních letech nejvíce obávají šíření hostitelů subtropických a tropických nemocí. Vysvětlují to změnami klimatu a rostoucím oteplováním.
Například nebezpečná malárie dorazila v minulosti s komáry až na jižní Moravu či Slovensko. Dá se tedy předpokládat, že se v budoucnu může vyskytovat v Česku běžně.
Ekologie Dovezené živočišné druhy nemají v Česku přirozeného protivníka a likvidují původní rostliny a živočichy, a tím značně snižují druhovou rozmanitost přírody.
„Navrhli jsme vznik evropského koordinačního centra, které by rizika těchto invazí zkoumalo.” Petr Pyšek, Botanický ústav AV ČR
Norek americký
Inteligentní šelmička se rozšířila z kožešinových farem a systematicky likviduje vodní ptáky, obojživelníky i ryby.
Želva nádherná
Pochází z Karibiku. Dnes ji běžně najdeme v českých vodách, třeba v Brněnské přehradě. Ohrožuje původní živočichy, jimiž se živí.
Klíněnka jírovcová
Za skvrnité listy kaštanů po celé Evropě mohou housenky tohoto motýlka, které je vyžírají. Rozšířil se z Řecka.
Rak červený
Původně americký rak, kterého gurmáni pro chutné maso dovezli do Evropy. Je nebezpečný tím, že kalí vodu, požírá rostliny a navrtává hráze. Tuzemské raky říční či kamenáče likviduje také invaze dalších amerických druhů - raka pruhovaného či signálního - jež přenášejí račí mor.
Psík mývalovitý
Z Ruska se postupně rozšířil po celém Česku. Spořádá téměř cokoli včetně mršin. Časem může vytlačit lišku či kunu.
Mandelinka bramborová
Patrně nejznámější zavlečený škůdce. Rozšířila se z Ameriky, čehož komunisté využívali v propagandě.
Krevnatka úhoří
Parazit z kmene hlístic, který se rozšířil z Japonska. Napadá plynové měchýře úhoře říčního.
Křídlatka
Rostlina pocházející z Asie zamořila celé oblasti, například údolí Nisy či Smědé. Dosahuje až čtyř metrů. Snadno se množí a likviduje původní rostliny a živočichy.
Bolševník velkolepý
Urputná a jedovatá rostlina prorůstá českou krajinou. Okupuje třeba Slavkovský les. Masivně zplaněla v 50. letech ve špatně obhospodařované krajině.
Netýkavka žláznatá
První údaj o rozšíření u nás je z konce 20. století, kdy ji kdosi na Třeboňsku poprvé sebral zplanělou do herbáře. Předtím si ji lidé pěstovali pro okrasu na zahrádkách.
Šťovík alpský
Správci Krkonošského národního parku už mnoho let vedou marnou válku s touto mimořádně odolnou rostlinou, která zaplavuje horské louky a vytlačuje původní druhy.
