Více druhů vytrvalých lučních rostlin ve střední Evropě zůstává během teplých zim posledních let zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se mohou i v teplejších zimách nenadále vyskytnout. Vyplývá to z výzkumu vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR, informovala dnes ČTK Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
V minulosti byly v zimě běžné teploty pod bodem mrazu a louky či trávníky bývaly schované pod sněhovou pokrývkou nejen na horách. Současné zimy jsou však teplejší a často bez sněhu, a tak lze běžně pozorovat zelené louky nebo trávníky ve městech i v zimním období.
„Zajímalo nás, jestli luční rostliny, které jsou dnes v zimě zelené, bývaly zelené i dříve, jestli se množství zelených rostlin mezi lety liší, jestli mají fotosynteticky aktivní listy a jestli jsou tyto listy schopné přežít mráz,“ uvedla Andrea Kučerová z oddělení experimentální a funkční morfologie.
Výzkum ukázal, že rostliny dříve považované v zimě takzvaně za dormantní neboli neaktivní, jsou dnes často zelené - například jitrocel kopinatý, svízel bílý nebo bika mnohokvětá, i když počet zelených druhů na louce se může mezi jednotlivými zimami lišit. Také se potvrdilo, že zimní listy lučních rostlin jsou schopny fotosyntézy, i když nejsou tak účinné v zachycování a přeměně sluneční energie jako listy letní. A v neposlední řadě jsou zimní listy odolné vůči mrazu.
Výsledky výzkumu ukazují, že zimu mohou některé luční druhy využít k růstu a získat tak konkurenční výhodu na jaře, než podmínky začnou být příznivé i pro ostatní citlivější druhy. Jak velký je zisk z udržování zelených listů přes zimu nebo jak velkou cenu rostlina za tuto vlastnost platí, by mohl ukázat další výzkum.
Botanický ústav je veřejná výzkumná instituce, která je součástí Akademie věd České republiky. Je jedním z hlavních center botanického výzkumu v ČR. Zabývá se výzkumem vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. Hlavním sídlem ústavu je zámek v Průhonicích. Součástí jsou také odloučená vědecká pracoviště v Brně a Třeboni a terénní stanice na Kvildě a v Lužnici.
ČTK
