Má smysl zachraňovat nemocný strom nebo je lepší ho rovnou pokácet? Plzeňští stromolezci se snaží o to první. Naposledy ošetřili mohutný dub letní v blízkosti bývalé plzeňské plovárny. A protože se jednalo o komentované ošetření, vysvětlili na místě všechny kroky léčby nemocného stromu.
Kromě motorových pil a velkých palic potřebují stromolezci i další pomůcky. „Bubnový spouštěč používáme pro slanění velkých větví, máme tady i stupačky, ale ty dnes nepoužijeme, mohly by poškodit kůru, ty se používají při kácení," vysvětlil jeden ze stromolezců Marek Smazal s tím, že se záchranou stromů živí už desítky let a žádné nehody se proto nebojí.
Důvody zásahu popsal jeho kolega Václav Štoidl, který pro tentokrát zůstal pod stromem. „I přes to, že je strom v lesním komplexu a má dobré stanoviště, ničí ho parazitické houby. Tady vidíme masivní obrost sírovce žlutooranžového. My odstraníme suché větve, všímáme si i prasklin a prasklé větve pak redukujeme řezem. Bohužel ale vidíme, že infekce je tak velká, že vitalita stromu ustupuje," vysvětlil.
Podle Václava Štoidla má strom naději na uzdravení, i když dlouhotrvající sucha a konkurence ostatních stromů na něj mají špatný vliv. „Pokud půjdeme do řezných ran v místě aktivních vodivých pletiv, mohl by zregenerovat," doplnil.
