Mnoho let trvající konflikty mezi ochranáři a šumavskými obcemi měla vyřešit Vize Šumava 2020. Dokument, jehož ambicí bylo vytvořit pravidla hry na Šumavě, je však po několika měsících projednávání téměř mrtvý. Největším problémem je rozšiřování bezzásahových zón a problém likvidace dříví napadeného kůrovcem. Dění na Šumavě se navíc znovu stalo předvolebním tématem a Správa Národního parku Šumava je opakovaně pod palbou politiků i části veřejnosti.
Běžný návštěvník si ani neumí představit, do jak velkých částí Šumavy vůbec nemůže, konstatuje předseda Klubu českých turistů Jan Stráský: „Jsou to obrovská území, kde žádné značené cesty nejsou. Je to oblast Modravských slatí v oblasti mezi Lužným a Roklanem, kde jsme se mohli pohybovat jen v roce 1990. Nikdy předtím a už zase nikdy potom.”
Jan Stráský, který je zároveň šéfem Rady Národního parku Šumava, dodává, že čím méně je cest, tím více jsou zatěžovány a tím větší je devastace přírody v těchto místech. „Takovým typickým příkladem je třeba Schwarzenberský kanál. A pokud nenajdeme cestu, jak návštěvníka zavést do dalších končin Šumavy, tak konflikt mezi ochranou a přístupem, tedy turistikou, bude narůstat.”
Stráský varuje, že pokud se přístup ochranářů nezmění, stane se Šumava tělocvičnou pro turisty, kteří budou mít přístup jen na pár vyznačených tratí.
Jednání s obcemi
Podle předsedy Klubu českých turistů a šéfa Rady Národního parku Šumava Jana Stráského hrozí také další konflikty s obyvateli šumavských obcí. Těm měl zamezit dokument Vize Šumava 2020. Ani tentokrát ale obce a ochranáři nenašli společnou řeč. Ředitel Národního parku František Krejčí i přes odpor obcí věří, že po volbách se rozhovory mezi ministerstvem životního prostředí a ochranáři na jedné straně a starosty na straně druhé, obnoví:„Já bych přímo pro svoji práci samozřejmě uvítal, kdyby došlo ke shodě nad některými dílčími, leč strategicky významnými věcmi na Šumavě, jako je například rozloha bezzásahového území nebo péče o lesy na území Národního parku. To jsou věci, které budou Šumavu trápit vždycky, protože k Národnímu parku neodmyslitelně patří. Sousední park Bavorský les, který bude letos slavit 40 let, vede tento dialog s regionem 40 let. Jsou to stálé otázky, které je potřeba alespoň dočasně nebo dlouhodobě předjednat, dořešit a dohodnout.”
Nečestné jednání
Podle některých starostů je však materiál jednostranný. Za to, že by souhlasili s rozšířením bezzásahového managementu jim byl sice slibován snazší přístup k finančním zdrojům, ale v rozsahu, na který mají právo i bez podepsání dohody.Starosta Modravy Jan Schubert navíc tvrdí, že dokument nebyl s obcemi projednáván čestně. A dodává, že mu úřady brání ve smysluplné práci. Připomíná například, že kvůli zákazům vstupu na části území Národního parku nemohou lidé přejít z Modravy na druhou stranu hranice. „Šumavy se netýká Schengen, jenom ty neskutečné diskuse o tom, jestli má být cesta k Modrému sloupu, nebo nemá. Vždyť je to úplně do nebe volající přístup orgánu ochrany přírody a nějakých iniciativ. Tam by měla být první cesta, která by měla spojovat parky Šumava a Národní park Bavorský les. Nikde jinde by cesta nemusela být, ale tam by měla, protože turista v žádném případě nemůže poškodit žádný prvek evropsky významné lokality ani Natury 2000. To je pěší člověk, který se kochá krásami přírody, to není „Demoliceman“ který jde do Národního parku,” říká Schubert.Ministerstvo životního prostředí kritiku starostů odmítá a tvrdí, že slibovaná podpora je nadstandardní. Narozdíl od Národního parku však současné vedení resortu už nepočítá s tím, že by se o dokumentu Vize Šumava 2020 ještě někdy jednalo.Jihočeský kraj podá žalobu na Správu NP Šumava Jihočeský kraj chce žalovat ministerstvo životního prostředí a správu Šumavy Obce a Národní park Šumava podepíší dohodu o rozvoji Vize 2020Na jihu Čech se bude jednat o problémech ŠumavyŠumavský park už se nebrání propojení s HochfichtemJihočeský kraj vyzval vládu, aby řešila situaci na Šumavě
