logo Silvarium tisk
Peníze
Veronika Bílá

Mít svůj vlastní les znamená sice jistotu nejhezčí jedličky v obývacím pokoji na Štědrý den, ale taky hodně starostí, práce a peněz.

Zajišťovat kompletní údržbu, kácet staré stromy a vysazovat nové musí pravidelně rodina Věry Radové, která má vlastní les už dvanáct let.
„Pokud to dobře dopadne a nerozseká to nějaký hurikán, tak za osmdesát let můžete kácet a dřevo pak prodat na pilu, kde z něj udělají prkna, trámy a podobně. Během této doby můžeme využít některé nepovedené kusy z prořezávky na topení. Samozřejmě by bylo nejlepší les prodat. Ale je to složité. O les, který ještě není ke kácení, není zájem,” říká Věra Radová.

Les není zlatý důl
Zároveň ale dodává, že mít les nepřináší jen starosti, ale také příjemné zážitky. „Není nad to projít se po vlastním lese, nasbírat si houby na svém oblíbeném místečku nebo si před Vánoci uříznout tu nejhezčí jedličku ze všech,” dodává Radová.

Že les není zlatý důl, kde si člověk může dělat, co chce, potvrzuje Jiří Rejn z realitní kanceláře Rejn Group. „Les slouží jako zdroj dřeva, je to lesní porost pro oddech a je také významným krajinným prvkem. Neslouží pro rekreaci v chatách a hájovnách a neměl by ustupovat zástavbě,” upozorňuje Rejn.
Lidé nejčastěji lesní porosty nakupují právě s vidinou zisku.
„Lesy se prodávají velmi špatně, jelikož zájemců hlavně z řad profesionálních lesníků nebo dřevařů je velmi málo. Zájemce vedou k nákupu hlavně komerční důvody, aby mohli těžit dřevo a zpracovávat ho na pile,” vysvětluje Tomáš Bosák z firmy BONIX, který lesy prodává už šestnáct let.

Málokdo si podle odborníků při nákupu uvědomí, kolik na sebe podepsáním smlouvy o prodeji bere povinností. „Pro lesy do padesáti hektarů se zpracovávají lesní hospodářské osnovy, pro ty nad padesát hektarů pak podrobný lesní hospodářský plán. V nich předepisují hospodářské úkoly na deset let dopředu,” varuje tiskový mluvčí Lesů České republiky Michal Kačena.
Mezi nejdůležitější povinnosti při správě lesa patří například nepřekračovat předepsanou těžbu nebo zalesňovat holá místa. „Majitel také musí dodržovat skladbu dřevin určených k zalesnění a neprodleně zpracovávat vývraty a polomy, aby neohrožovaly návštěvníky a v padlém dřevě se nemnožili škůdci,” dodává Kačena.

Nákup lesa
Práva a povinnosti majitelů určuje lesní zákon. „Podle mého názoru by si jej měl prostudovat každý zájemce o koupi lesa a po jeho přečtení by měl zvážit nákup. Povinností je tam více než dost a také jsou náročné na čas i na peníze,” upozorňuje Bosák.
Při nákupu lesních ploch je ale potřeba dávat pozor i na jiné věci. „Zejména si ohlídat, jakou kategorii lesa kupujete. Dělí se podle účelu na hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení,” radí Kačena. Může se stát, že vyhlídnutý les nebude vůbec k požadovanému účelu vhodný.

„Doporučuji mít vždy k dispozici katastrální mapu, lesní hospodářský plán a porostní mapy. Tyto dokumenty se dají získat na městském úřadu, odboru životního prostředí a správy lesů. Také je dobré vědět, jakou cenu za pozemek chcete dát,” uvádí Bosák.
Podle odborníků se nejlépe prodávají větší plochy. Menší lesy jsou většinou prodejné pouze pod cenou. „Rozhodující je stav a druh porostu. Borovice na Třeboňsku o výměře jednoho hektaru má téměř dvojnásobnou cenu, než borovicový porost na Mělnicku, Rakovnicku nebo v okolí Prahy,” vyjmenovává Bosák.
Na velikosti záleží „Smrk se prodává dobře, protože je to snadno průmyslově zpracovatelná dřevina. Také cena za jeden hektar je vyšší než u borovice. Dobře prodejné jsou dubové porosty v okolí Mladé Boleslavi, Jičína, Pardubic, Hradce Králové a na větší části jižní Moravy,” říká Bosák.
Také stáří stromů má na výši ceny velký vliv. „Mladší bývají špatně prodejné nebo téměř neprodejné. Například za smrkový les starší víc než osmdesát let, který má zásobu dřeva čtyři sta metrů krychlových na jednom hektaru, zaplatíte okolo sto padesáti až dvou set tisíc korun,” uvádí Bosák.

Menší zájem je podle Bosáka o borovice.
„Ty starší osmdesáti let stojí od padesáti do sto dvaceti tisíc korun za hektar. Zato u dubu starého sto dvacet let se cena může vyšplhat až na tři sta tisíc korun,” dodává Bosák.
Svou roli ale hraje podle odborníků také to, kolik stromů vhodných ke kácení v lese roste, dostupnost pozemku lesní technikou či možnost těžby a aktuální situace na trhu.

Jiří Rejn varuje také před podvodníky.
„Jsou lesní společnosti, které vám vnutí za speciální cenu čtyř nebo pět korun za metr čtvereční vykácený či napadený les. Jenže ten musíte následně zalesnit nebo vykácet a znovu osázet. Les je kus majetku a chlouba dobrého hospodáře. Něco jako dřevěný kůň. Podle toho, jak je udržovaný, poznáte, zda jej vlastní lupič nebo dobrý hospodář,” podotýká Rejn.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě